Aktual.: 29.09.2025 11:50
Moskva – Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal dnes na platformě telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.
Z Evropy zaznívají slova o válce s Ruskem v příštích pěti letech, napsal ve svém příspěvku Medveděv a dodal, že by k ní „nemělo dojít“. „Protože je to v rozporu se zájmy naší země. Rusko v principu nepotřebuje válku s nikým, včetně staré frigidní Evropy,“ napsal činitel Ruska, které čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině. Medveděv dále píše, že Rusko nemá v Evropě co získat, přičemž evropskou ekonomiku označuje za slabou.
Samotná Evropa podle něj válku s Ruskem rozpoutat nemůže. „Evropské země jsou zranitelné a rozdělené,“ pokračuje Medveděv, který označuje evropské lídry za doslova „bezvýznamné degeneráty“ a Evropany za „většinou netečné a zženštilé“. Válka je ale podle něj stále možná. „A u takového konfliktu existuje velmi reálné riziko eskalace ve válku s použitím zbraní hromadného ničení,“ dodal Medveděv.
Rusko už čtvrtým rokem vede vede válku proti sousední Ukrajině, která se agresi Moskvy brání i s podporou – mimo jiné ve formě vojenského vybavení – svých západních partnerů. Evropské země v poslední době zvyšují výdaje na obranu v obavách z rozpínavosti Ruska a také kvůli tlaku Washingtonu, který chce, aby Evropa nesla větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost.
Někteří západní činitelé přitom v uplynulých měsících varovali, že Rusko se vyzbrojuje a během pěti let by mohlo být pro Evropu hrozbou nebo připraveno Evropu napadnout. V tomto duchu se v červnu vyjádřil například generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte nebo v červenci náčelník francouzského generálního štábu Thierry Burkhard.
V posledních týdnech několik zemí NATO hlásilo, že ruské drony nebo stíhačky narušily jejich vzdušný prostor. Polsko 10. září zaznamenalo dvě desítky případů narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, z nichž některé společně se spojenci sestřelilo, Rumunsko následně informovalo, že do jeho vzdušného prostoru pronikl ruský dron, a před několika dny Estonsko oznámilo, že jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky.
NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do Polska nepopřelo, tvrdilo ale, že nešlo o úmysl, ani o útok. Narušení estonského vzdušného prostoru Moskva popřela.
