Meloniové vláda se v pátek stane nejdéle sloužícím kabinetem v Itálii od 1946

Meloniová vede kabinet, který podporují tři pravicové a krajně pravicové strany – její Bratři Itálie, Liga a Vzhůru Itálie (FI), a to od října 2022. Zářijové parlamentní volby v témže roce strana Bratři Itálie vyhrála. V pátek kabinet bude u moci 1413 dnů, čímž pokoří rekord vlády Silvia Berlusconiho z let 2001 až 2005.

Meloniové straně Bratři Itálie se po celou dobu vládnutí podařilo udržet v čele preferencí měřených v průzkumech. Vláda se však musela v posledních měsících vypořádat i s několika problémy. Na jaře prohrála referendum o reformě justice, ve kterém se premiérka velmi angažovala, což dodalo sílu středolevicové opozici.

Podle italského politologa Gianfranka Pasquina se Meloniové podařilo udržet pohromadě koalici, jejíž členové vyjadřují odlišné postoje k Evropské unii či pomoci Ukrajině, protože vládní strany se navzájem potřebují. „Liga a FI vědí, že bez Meloniové by neměly vládní posty,“ vysvětlil Pasquino a dodal, že i Bratři Itálie by neobhájili své vládní posty bez koaličních partnerů. Největším problémem, který se vládě nepodařilo vyřešit, je podle něj nízký hospodářský růst.

Itálie byla známá jako země, kde se kvůli nestabilitě její politické scény často střídají vlády, připomněl francouzský sociolog a historik Marc Lazar. „Ona (Meloniová) může říct, že s ní přišla politická stabilita, což je důležitým argumentem pro Itálii i pro Evropu,“ uvedl Lazar. Meloniové se podařilo udržet vládu v momentě, kdy se naopak ve Francii kabinety kvůli neexistující vládní většině často střídaly a Německo se nachází „ve složité situaci“. Podle Lazara ale vládní koalice po porážce v referendu o justici „skutečně není v dobré kondici“.

„Pragmatismus byl klíčovým faktorem jak pro udržení konsenzu mezi voliči, tak pro stmelení různých částí koalice,“ uvádí politolog na univerzitě v Bologni Salvatore Vassallo. Podle něj Meloniová od začátku zdůrazňovala důležitost vládní stability pro mezinárodní kredit Itálie a její ekonomiku. Pragmatický přístup italské premiérky má podle Vassalla kladné i stinné stránky. „Bude těžké říct, jakých velkých výsledků bylo dosaženo v tomto volebním období, na druhé straně se nenaplnily obavy, které měly italský a mezinárodní tisk před nástupem Meloniové k moci, o jejích radikálních postojích, zavádění neliberálních opatření či konfliktech s dalšími velkými aktéry evropské politiky,“ uvedl Vassallo.

Opozice se snažila v posledních týdnech páteční vládní výročí bagatelizovat. Podle ní je vláda nehybná a neřeší problémy Italů. Podle Pasquina středolevicová opozice Meloniové trochu závidí, protože sama nedokázala mít v minulosti tak dlouho jednu vládu u moci. „Průzkumy dávají levici šanci na vítězství, ale nemá viditelného lídra a jasný program,“ uvedl Lazar.

V řádném termínu by se parlamentní volby měly konat v Itálii na podzim příštího roku. V římských kuloárech ale sílí domněnky, že k urnám se půjde o několik měsíců dříve, v dubnu nebo později na jaře. Meloniová již dala najevo, že bude chtít svůj mandát obhájit. Podle Vassalla premiérka „má nějakou šanci“, že by mohla znova vyhrát. Podle něj však výsledek referenda o justici ukázal, že i středolevicové strany mají dostatečnou sílu, aby mohly ve volbách zvítězit. „Nyní nemůžeme říct, kdo volby vyhraje,“ uvedl Vassallo.

Do volebního vývoje mohou ještě zasáhnout strany mimo vládní a opoziční blok. V posledních týdnech rostou preference straně Národní budoucnost, která podle průzkumů přebírá voliče vládních stran. „Pro Meloniovou je (její lídr Roberto) Vannacci skutečně velkým problémem. V sondážích již přeskočil Ligu i FI a stal se čtvrtou stranou,“ poukazuje Lazar. Podle Lazara a Vassalla strana čerpá preference především od voličů, kteří jsou zklamaní příliš umírněnou politikou Meloniové. Situaci také ovlivní volební zákon s výrazným většinovým bonusem, který se snaží prosadit v těchto týdnech vládní koalice.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}