Aktual.: 11.08.2025 12:21
Berlín – Německý kancléř Friedrich Merz hájí rozhodnutí, že Německo do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní do Izraele, které by mohly být použity ve válce v Pásmu Gazy. Kritiku si za něj vysloužil nejen od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale i z vlastní konzervativní unie CDU/CSU. Kancléře naopak podpořila koaliční sociální demokracie (SPD).
Merz pozastavení dodávek zbraní do Izraele oznámil v pátek. Německo je jedním z nejbližších spojenců Izraele a jeho bezpečnost a existenci označuje za svůj státní zájem. V posledních měsících ale s rostoucím počtem civilních obětí ve válce v Pásmu Gazy rostla i kritika, která zaznívá z Německa na adresu izraelské ofenzivy. Oznámení o pozastavení dodávek zbraní přišlo v den, kdy izraelský bezpečnostní kabinet schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza.
V nedělním rozhovoru se stanicí ARD Merz řekl, že politika Německa vůči Izraeli se nijak nezměnila. „Budeme nadále této zemi pomáhat, aby se mohla bránit,“ uvedl. „Nemůžeme ale dodávat zbraně do konfliktu, u kterého je snaha vyřešit jej pouze vojensky a který by si mohl vyžádat statisíce civilních obětí,“ dodal Merz. Kancléř v rozhovoru kritizoval také plány na vojenské obsazení města Gaza, a to především kvůli tomu, že není jasné, kam by se měli uchýlit obyvatelé města.
Německo podle Merze nicméně nadále podporuje Izrael a neplánuje další změny v politice vůči němu. Dál se staví například proti pozastavení asociační dohody Evropské unie s Izraelem i proti omezování vzájemného obchodu. Úkolem Berlína je nyní podle kancléře „pomoci diplomaticky“ vyřešit konflikt Izraelců s Palestinci. „Solidarita s Izraelem ale neznamená, že se nám bude líbit každé rozhodnutí, které jeho vláda učiní,“ dodal.
Kritika rozhodnutí pozastavit schvalování dodávek zbraní do Izraele zaznívá především od konzervativních politiků z Merzovy CDU a sesterské bavorské CSU. Podle nich rozhodnutí nepřispěje k dosažení německých cílů, jimiž jsou především propuštění zbývajících rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás a zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. „Doufám, že už za několik týdnů by mohla vláda rozhodnutí revidovat,“ řekl odborník na zahraniční politiku z CSU Stephan Mayer.
Naopak předsedové koaliční sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil a Bärbel Basová se za Merze jednoznačně postavili. „Když Friedrichovi Merzovi někdo podsouvá, že Izrael zradil, to je dost silná káva,“ řekla Basová v nedělním rozhovoru s ARD. Německo podle ní Izrael dál podporuje, nesmí ale zapomínat ani na lidi v Pásmu Gazy. Podpory se Merzovi dostalo i od některých jeho spolustraníků, například saského premiéra Michaela Kretschmera.
Izrael předloni 7. října napadli z Pásma Gazy členové hnutí Hamás a jejich spojenci, kteří na jihu Izraele pozabíjeli 1200 lidí, převážně civilistů. Dalších 251 osob unesli jako rukojmí, velká část z nich už byla propuštěna. Izraelská armáda následně podnikla ofenzivu do Pásma Gazy, která si vyžádala už přes 60.000 obětí. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území panuje katastrofální humanitární situace.
Německo patří spolu se Spojenými státy k nejbližším spojencům Izraele. Německé vlády označují existenci a bezpečnost Izraele za státní zájem především kvůli historické odpovědnosti Německa vůči Židům plynoucí z holokaustu. Němečtí nacisté a jejich přisluhovači za druhé světové války, od jejíhož konce letos uplynulo 80 let, zavraždili zhruba šest milionů Židů.
