Berlín – Rok po nástupu do funkce je německý kancléř Friedrich Merz podle průzkumů krajně neoblíbený. S prací jeho vlády, kterou tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), v nedávném průzkumu vyjádřilo nespokojenost 76 procent dotázaných. Na úkor vládních stran posiluje Alternativa pro Německo (AfD), kterou před rokem tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Zatěžkávací zkouška pak čeká vládu v září, kdy se budou konat volby ve třech spolkových zemích na východě. Merz chce do té doby prosadit co nejvíce reforem.

Merz se desátým spolkovým kancléřem stal 6. května loňského roku. Tehdy sliboval, že na rozdíl od předchozí vlády bude nový kabinet vládnout tak dobře, že se podaří oslabit AfD. V loňských volbách do Spolkového sněmu získala krajně pravicová strana 20,8 procenta hlasů. Po roce Merzova vládnutí se dostala v průzkumech na 26 až 28 procent hlasů. CDU/CSU by nyní získala jen 24 až 26 procent a sociální demokracie 12 až 14 procent hlasů.

Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne je nyní s Merzovou vládou spokojeno jen 16 procent Němců, nespokojenost jich vyjádřilo 76 procent. Zbytek uvedl, že neví. Voliče trápí podle analytiků především stav německého hospodářství, který naposledy negativně poznamenala válka, již zahájily na konci února Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Výrazně kvůli tomu vzrostly ceny pohonných hmot a německá vláda následně o polovinu snížila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok. Nyní počítá jen s 0,5 procenta.

Merz v posledních dnech opakovaně vyzdvihoval úspěchy své vlády. Řadí mezi ně snížení počtu migrantů přicházejících do země, vytvoření infrastrukturního fondu, zvyšování výdajů na obranu i některé přijaté reformy, například důchodů či povinného zdravotního pojištění. Často ovšem v posledním roce čelil kritice, že se nedostatečně věnuje domácí politice a soustředí se na řešení zahraničních krizí, například války na Ukrajině či na Blízkém východě. Vysloužilo mu to přezdívku Aussenkanzler – kancléř pro zahraničí.

Právě pokusy o řešení íránské války, která silně poškodila německé exportně orientované hospodářství, Merzovi v posledních dnech vynesly hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa. S ním se přitom snažil po nástupu do funkce navázat co nejlepší vztahy. Merz minulý týden řekl, že je rozčarovaný z přístupu USA k jednání o míru na Blízkém východě. Trump ho následně obvinil z neschopnosti a americké ministerstvo obrany avizovalo stažení 5000 amerických vojáků z Německa. Německo-americké vztahy prodělaly obecně za Merzova kancléřství řadu zatěžkávacích zkoušek, mimo jiné kvůli Trumpovým clům na dovoz z Evropské unie či kvůli americkým snahám řešit válku na Ukrajině bez Evropanů.

Merzovi na popularitě nepřidávají ani některé jeho neuvážené či necitlivé výroky. Ostrou kritiku si vysloužil loni na podzim za výrok o migraci, která podle něj změnila ráz německých měst. Mnoho odpůrců mu přinesla také slova o pracovní morálce Němců, která pronášel mimo jiné v souvislosti s reformou systému sociálních dávek. „Jsem z povahy velmi otevřený. Říkám, co považuji za správné, a je mi jasné, že to může vyvolat kontroverzní debaty,“ řekl k tomu před časem kancléř. „Vnímám ale také to, že narážím na hypernervózní veřejnost, která se nechá snadno vyprovokovat. Přesto se nechci podvolit,“ dodal.

Zatěžkávací zkouškou budou pro Merze a jeho vládu podzimní volby ve třech spolkových zemích: Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou jmenovaných východoněmeckých zemích by AfD mohla dostat podle průzkumů 35 až 40 procent hlasů. Ve dvou zemských volbách v březnu – v západoněmeckých zemích Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci – získala AfD kolem 20 procent hlasů.

Právě období mezi březnovými a zářijovými zemskými volbami hodlá Merz využít k prosazení reforem, které by podle jeho představ měly především zlepšit hospodářskou situaci, a opět tak získat pro vládní strany voliče. V plánu je mimo jiné důkladná důchodová reforma či reforma daně z příjmu. Dlouhodobě Merz prosazuje také reformu státní správy, která by snížila byrokratickou zátěž.

Řada návrhů CDU/CSU ale naráží na odpor koaliční SPD a naopak. Koaliční strany často vedou spory a obviňují se navzájem, že nejsou schopné kompromisu. Podle odborníků tím jen dál zvyšují nespokojenost voličů. „Tyhle neustálé hádky na veřejnosti vládě masivně škodí, protože lidé mají pocit, že vláda se zaobírá více sama sebou než řešením problémů,“ řekl agentuře DPA sociolog Peter Matuschek z agentury Forsa. Zároveň uznal, že se současná vláda musí potýkat s řadou krizí, které přicházejí zvenčí. „Okolnosti jsou v tomto okamžiku zatraceně složité,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version