Aktual.: 21.11.2025 20:52
Berlín – Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Na síti X následně napsal, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců a že chce nyní o telefonátu informovat evropské partnery. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
„Právě jsem během dobrého a důvěrného telefonátu projednával mírový plán pro Ukrajinu s prezidentem Spojených států. Dohodli jsme se na dalších krocích na úrovni poradců. Nyní budu informovat evropské partnery,“ napsal Merz.
Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius další podrobnosti o Merzově telefonátu s Trumpem neuvedl. Neupřesnil ani zmíněnou koordinaci.
Merz dnes také společně telefonicky jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Výsledkem rozhovoru je pak podle Berlína to, že výchozím bodem mírových jednání má být stávající fronta. Merz, Starmer, Macron a Zelenskyj se shodli, že jakákoli dohoda, která se týká evropských států, Evropské unie nebo NATO, vyžaduje souhlas evropských partnerů nebo konsensus spojenců.
Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajina stojí před jedním z nejtěžších okamžiků svých dějin. „Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera,“ prohlásil.
Trump chce, aby Ukrajina americký plán schválila do 27. listopadu. Souhlas by znamenal uznání okupovaných regionů za de facto ruské a také mimo jiné to, že by se Ukrajina nikdy nesměla stát členem Severoatlantické aliance.
Základem jednání o míru má být linie bojů, uvedl Berlín po rozhovoru lídrů
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
Představitelé tří spojeneckých zemí ujistili Zelenského o své pokračující podpoře Ukrajiny na cestě k trvalému a spravedlivému míru, uvedl mluvčí. Všichni čtyři lídři rovněž uvítali úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině, zejména závazek k suverenitě Ukrajiny a ochotu poskytnout Ukrajině pevnou bezpečnostní záruku.
Merz, Starmer, Macron a Zelenskyj se shodli, že jakákoli dohoda, která se týká evropských států, Evropské unie nebo NATO, vyžaduje souhlas evropských partnerů nebo konsensus spojenců. O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán.
Zelenskyj na síti X po telefonátu uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýkoliv rozhovorů o její budoucnosti.
Merz kvůli aktuálnímu vývoji zrušil svůj dopolední program na jedné z berlínských škol.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
Návrh počítá mimo jiné s uznáním ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, včetně částí, které zatím ukrajinské síly úspěšně proti agresorovi brání, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Jeho součástí je limit velikosti ukrajinské armády, o ruských silách se dokument nijak nezmiňuje. Rusko v únoru 2022 sousední Ukrajinu napadlo z rozkazu prezidenta Vladimira Putina.