Komerční prezentace Aktual.: 24.02.2025 10:09
Berlín – Vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU v nedělních volbách považuje německý tisk ve svých dnešních komentářích navzdory zisku více než 28 procent hlasů za slabé. Nastávající jednání o příští vládě tak budou pravděpodobně komplikovaná. Listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklání od Evropy. Varují, že slabá Merzova vláda by dále posílila krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) , která ve volbách skončila na druhém místě před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude AfD ještě silnější. Pro Merze však bude sestavení koalice podle FAZ obtížným úkolem. „Nekonečně času na to Německo nemá. Na třetí výročí ruského přepadení (Ukrajiny), kdy americký prezident (Donald Trump) postavil politický svět západu vzhůru nohama, čeká Evropa na to, až bude v Berlíně akceschopná vláda,“ napsal FAZ.
„Němci hlasovali pro změnu kurzu, zejména v migrační a hospodářské politice. Merz bude muset v jakémkoli myslitelném spojenectví dělat kompromisy a tím i škrty ve vlastním programu,“ upozornil FAZ
Deník Süddeutsche Zeitung píše o „slabém vítězství“ CDU/CSU a dodává, že nejhorší co by se teď mohlo Německu, ale i Evropě stát, by byly „rakouské poměry“, tedy zdlouhavé utváření vlády, kdy by Merz musel mnoho měsíců vyjednávat, zatímco socialista Scholz by zůstával v kancléřství.
Němci podle listu dosavadního kancléře zcela jasně odmítli, ale neřekli jasné „ano“ jeho vyzývateli. Merzovi se v krátké zimní předvolební kampani nepodařilo nadchnout voliče pro něj nebo nebo nějaký projekt, který by byl spojován s jeho nástupcem do čela vlády. Voliči však neřekli jasně, co si přejí místo předchozí „semaforové“ koalice, míní deník. „Hospodářsky nejúspěšnější země kontinentu musí musí co nejrychleji opět zaujmout onu vůdčí roli, bok po boku s Francií, kterou měla za (předchozí kancléřky Angely) Merkelové,“ napsal Süddeutsche Zeitung
Deník Bild vyzývá vítězné konzervativce k tomu, aby začali co nejdříve pracovat, mimo jiné proto, že „svět se právě obrací vzhůru nohama“. Bulvární list také poukazuje na skutečnost, že téměř 50 procent lidí hlasovalo pro liberálně-konzervativní až krajně pravicové pozice a uspěly síly požadující změny v migrační a hospodářské politice. „Vůle voličů – i když se to někomu nemusí líbit – se nesmí zvrhnout ve svůj opak,“ napsal Bild. „To znamená, že musí nastat politická změna u migrace a ekonomiky. Jinak se může AfD – jako FPÖ v Rakousku – stát nejsilnější stranou,“ varuje Bild.
„Triumf vypadá jinak než relativní vítězství Friedricha Merze,“ píše zpravodajský portál T-Online, podle něhož na Merze čeká „nejtěžší kancléřství v poválečných dějinách“. Merz podle portálu musí zemi učinit bojeschopnou, více vyžadovat od občanů, opět nastartovat hospodářství a stát se ústřední postavou nové, silné Evropy, která může uspět i bez USA.
Deník Handelsblatt píše o obtížném novém začátku. Na příštího kancléře Merze podle něj čeká pět výzev: Musí se stát „evropským“ kancléřem, posílit obranyschopnost Německa, nastartovat obrat ekonomiky, rozvíjet „novou formu pragmatické politiky“ a zároveň nesmí vzbuzovat falešné naděje, že politická rozhodnutí v Německu budou přijímána beze sporů a někdy dlouhých debat.
„Efektivní, ale na kompromisech založený krizový management“ vlády a stran středu ve Spolkovém sněmu by byl podle listu prospěšný nejen pro blahobyt a bezpečnost země, ale také nejlepší cestou, jak zabránit dalšímu posilování AfD.
Handelsblatt rovněž připomíná vysokou volební účast v nedělních volbách, která dosáhla zhruba 82,5 procent. „Lidé význam těchto voleb pochopili, protože volební účast byla enormně vysoká, což je podivuhodné po dnech, kdy mnozí nevěděli, koho by vůbec měli volit. To je silné znamení pro parlamentní demokracii, která je zvenčí i zevnitř pod masivním tlakem,“ napsal Handelsblatt.
Rakouské a švýcarské deníky se věnují složité roli Merze i vzestupu AfD
O tom, že budoucnost Evropy v žádném případě nepatří krajní pravici, ale také o nové dimenzi vměšování do voleb či možných obtížích při sestavování příští německé vlády, píší po nedělních parlamentních volbách ve spolkové republice rakouské a švýcarské deníky.
„Německé parlamentní volby ukazují Evropě, že budoucnost kontinentu rozhodně není krajně pravicová. Německo nemusí přemýšlet o alternativách,“ píše rakouský list Der Standard v narážce na pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD), která skončila ve volbách se ziskem 20,8 procenta druhá za konzervativní unií CDU/CSU, jež si přišla na 28,5 procenta hlasů.
„AfD zůstává pro příští volby v roce 2029 extrémně nebezpečná, nyní ale nemůže převzít moc, ani nic zničit,“ konstatuje deník, který tak připomíná, že všechny ostatní parlamentní strany vyloučily spolupráci s AfD. Demokratické stany nyní podle listu musí zahájit proces sbližování.
Zároveň ale Der Standard neopomíjí fakt, že AfD zdvojnásobila svůj předchozí výsledek, a všímá si také mezinárodního vměšování do voleb, které podle něj „dosáhlo nové dimenze“. Ze Spojených států, které Německo osvobodily od nacistů, přišla podle listu aktivní podpora pro pravicové extremisty, a to ze strany amerického viceprezidenta J. D. Vance či miliardáře Elona Muska.
„Friedrich Merz zabodoval ve volební večer příjemně jasnými prohlášeními o nezávislosti na USA, proti vměšování Elona Muska do volební kampaně a pro jasný kurz proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi,“ píše rakouský deník o šéfovi CDU a pravděpodobném příštím kancléři. „První zahraničněpolitická prohlášení na adresu Donalda Trumpa a Elona Muska byla velmi slibná,“ konstatuje ve stejném duchu list Die Presse.
Úspěch devětašedesátiletého Merze se bude měřit také podle toho, zda dokáže zastavit vzestup pravicových populistů a potlačit jejich vliv, míní tento deník. „Merz bude muset sehrát roli odvážného muže, který vytáhne německou ekonomiku nahoru a vrátí zemi váhu, kterou potřebuje, aby obstála v souboji velkých hráčů,“ pokračuje komentář.
Vztahu CDU/CSU a AfD se věnuje také švýcarský deník Tages-Anzeiger, podle něhož byl výsledek konzervativní unie horší, než se očekávalo, zatímco AfD výrazně posílila. „Kdyby byla AfD normální stranou, mohl by s ní teď konzervativec Merz vytvořit vládu. Merz však nepovažuje AfD jen za krajně pravicovou, xenofobní a antisemitskou, ale také za podvratnou,“ píše list, podle něhož jsou tak nyní preferovaným koaličním partnerem sociální demokraté (SPD). Ti si v hlasování výrazně pohoršili, když dostali jen 16,4 procenta hlasů.
„Zda podpoří jeho (Merzovu) azylovou politiku, zůstává nejasné. Sestavit koalici pro něj tedy bude obtížné. Pokud neuspěje, jeho sen o kancléřství by se ještě mohl rozplynout,“ je přesvědčen Tages-Anzeiger.
