Merz: Uvolňovat nyní z jakéhokoli důvodu protiruské sankce je chybou

„Uvolňovat sankce teď – ať už z jakéhokoli důvodu – považujeme za chybu,“ řekl Merz na tiskové konferenci po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem na základně za polárním kruhem. Dodal, že o rozhodnutí Washingtonu se dozvěděl dnes ráno.

Za velmi znepokojivé označil rozhodnutí Spojených států i předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí má podle něj dopad na evropskou bezpečnost. „Zvyšování ekonomického tlaku na Rusko je zásadní pro to, aby přistoupilo na seriózní jednání o spravedlivém a trvalém míru,“ napsal Costa na sociální síti X. Oslabování sankcí zvyšuje příjmy Ruska, které Moskva využívá pro vedení války proti Ukrajině, dodal.

„Rozhodnutí je samozřejmě na Spojených státech, ale náš postoj je jasný. Všichni partneři (Ukrajiny) by měli udržovat tlak na Rusko a jeho válečnou pokladnu,“ uvedl dnes podle médií mluvčí britského premiéra. Dodal, že je to také nejlepší způsob, jak i nadále bránit Rusku v podpoře nepřátelských aktérů ve světě.

Spojené státy ve čtvrtek večer povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu už naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energiemi. Oznámil to na síti X ministr financí Scott Bessent. Podle ruského vyslance Kirilla Dmitrijeva, který ve středu na toto téma jednal s americkými představiteli na Floridě, se tato výjimka dotkne asi 100 milionů barelů ruské ropy.

Rozhodnutí americké administrativy kritizovala dnes na tiskové konferenci v Berlíně také německá ministryně hospodářství Reicheová. „Obávám se, že tak budeme nadále plnit Putinovu válečnou kasu,“ uvedla.

Ceny ropy ve čtvrtek pokračovaly v prudkém růstu a uzavřely na nejvyšší úrovni za téměř čtyři roky poblíž 100 dolarů za barel. Po zprávě o udělené výjimce pro nákup ruské ropy ceny komodity při ranním obchodování v Asii krátce nepatrně klesly. Na trzích v posledních dnech panuje napjatá situace kvůli válce na Blízkém východě, kterou vyvolal americko-izraelský útok na Írán.

Spojené státy protiruské sankce uvolnily v době, kdy se členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) chystají uvolnit rekordních 400 milionů barelů ropy. Německá vláda už avizovala, že uvolní 2,64 milionu tun ropy, což odpovídá 19,51 milionu barelů. Celkové rezervy ropy v Německu teď podle mluvčí ministerstva hospodářství dosahují 19,5 milionu tun, tedy zhruba 144 milionů barelů. Německo se tak chystá uvolnit asi 14 procent svých zásob. Uvolnění rezerv avizovala i řada dalších členů IEA včetně Spojených států.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}