Metnar chce zvedat platy ve sborech a snížit věk u trestní odpovědnosti

„Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby,“ uvedl Metnar. O tom, jak bude navyšování pokračovat, se podle něj nyní vede odborná debata.

Doplnil, že by každý rok měly nástupní platy příslušníkům stoupnout o pět procent, což vyjde na zhruba 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly nástupní platy vzrůst včetně letošního navýšení dohromady o 20 procent, čímž podle něj na avizovanou výši dosáhnou.

Důležité je podle ministra ale také materiální vybavení bezpečnostních sborů a jeho modernizace, nastavení kariérního řádu, kvalitní výcvik či omezení administrativní zátěže.

Policejní prezident Martin Vondrášek doplnil, že u policie nyní chybí asi 5000 příslušníků. U sboru je ale podle něj nyní více než 41.000 policistů, což je nejvíce od roku 2012. Navýšení tarifních platů pro policisty je podle něj pro stabilizaci důležité, důležitý je však i předvídatelný vývoj podmínek služby a jejího ohodnocení. Jako jednu z velkých ambicí policie zmínil digitální přestupkové řízení.

Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka je nastavení platového systému rovněž pro personální stabilizaci zásadní. Zopakoval, že by hasiči potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku. Jako další prioritu zmínil zajištění varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku, tzv. systém Cell Broadcast.

Letos v létě skončí Vlčkovi funkční období, Vondráškovi uplyne pět let ve funkci příští rok na jaře. „Zatím to u mě není na programu dne aktuální, ale mohu vás ujistit, pokud k tomu dojde, tak já budu přistupovat k tomu, že budu chtít na ta daná místa dosadit odborníky, kteří projdou výběrovým nebo nabídkovým řízením, a potom se rozhodnu,“ řekl k možné výměně pozic Metnar.

Metnar chce snížit věk u trestní odpovědnosti a zvýšit sazby kvůli cizincům

Metnar na tiskové konferenci také uvedl, že je pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných 15 let. Zároveň chce zvýšit trestní sazby u trestných činů, kterých se v Česku nejčastěji dopouštějí cizinci, a odstrašit je tím od jejich dalšího páchání. 

„Můj osobní názor je, že jsem pro. Věk pachatelů se snižuje, brutalita a agrese zvyšuje,“ uvedl Metnar na dotaz, zda by byl pro nižší věkovou hranici trestní odpovědnosti. Připomněl, že jako policista působil v Ostravě na oddělení vražd, kde se s brutalitou mladých pachatelů setkával. Tento trend je podle něj dlouhodobý.

K trestné činnosti cizinců v Česku Metnar řekl, že její podíl se nesnižuje a zůstává zhruba pětiprocentní. Chce proto, aby se zvýšily sazby u těch trestných činů, které jsou mezi cizinci nejfrekventovanější a nejvíce narušují vnitřní pořádek a bezpečnost ČR. Tento záměr je podle něj teprve ve fázi přípravy, takže nekonkretizoval, jakých trestných činů by se mohl týkat.

Zvážení nižšího věku trestní odpovědnosti má vláda v programovém prohlášení. O této možnosti se debatuje delší dobu. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová loni označila za znepokojující nárůst počtu trestných činů s těžkými následky, kterých se dopouští děti, a to včetně vražd, loupeží či znásilnění. V té souvislosti upozornila na nedostatek dostupné psychologické a psychiatrické péče.

Ministerstvo vnitra chystá komplexní novelu cizinecké legislativy

Ministerstvo vnitra chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy, řekl na tiskové konferenci Metnar. Už v lednu ministerstvo předložilo zákon, který má digitalizovat pobytové řízení cizinců a zlepšit jejich evidenci. Součástí zákona, který by v případě schválení mohl platit od roku 2029, je také povinnost pro občany EU se v ČR registrovat.

Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle ministerstva na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do Česka přijde.

Chystaná komplexní novela je pak podle Metnara založena na několika principech – na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku. „Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají,“ řekl ministr.

Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1,131.197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37.000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU.

Za nárůstem počtu cizinců v Česku v posledních letech stojí podle úřadu především vydávání dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze země odešli po napadení Ruskem v únoru 2022. K pondělní půlnoci ji podle statistik mělo v ČR 399.504 lidí.

Metnar zvažuje vytvoření nadresortního týmu k zásahům u kybernetických útoků

Metnar zvažuje vytvoření nadresortního týmu, který by byl schopný rychle zasáhnout v případech závažných kybernetických útoků u jednotlivých centrálních úřadů, uvedl to na dnešní tiskové konferenci. Kybernetická bezpečnost je podle něj jednou z klíčových oblastí fungování státu. Její rozvoj jmenoval mezi osmi prioritami ministerstva pro nadcházející volební období, mezi něž rovněž zahrnul i problematiku kritické infrastruktury.

Ministr připomněl, že se závažnými kybernetickými útoky se v posledních letech potýkal i jeho úřad. Nyní je vyhodnocuje ve spolupráci s odborníky. „Ministerstvo přijme odpovídající nápravná a bezpečnostní opatření,“ slíbil Metnar.

„Vzhledem k tomu, že resort již dnes zajišťuje bezpečnostní monitoring desítek informačních systémů veřejné správy a nároky na kybernetickou bezpečnost se dále zvyšují, připravujeme přechod na novou generaci monitorovacího systému. Tím posílíme ochranu informačních systémů napříč veřejnou správou,“ pokračoval.

O kybernetickém útoku na jeden ze systémů ministerstva informoval Metnarův předchůdce Vít Rakušan (STAN) loni v létě. Uvedl tehdy, že možnou variantou incidentu je zapojení aktéra cizí státní moci. Při útoku podle něj neunikly osobní údaje občanů ani tajné informace státu.

K oblasti kritické infrastruktury dnes Metnar řekl, že v nejbližší době očekává přijetí nařízení vlády, které bude obsahovat výčet základních služeb a kritéria jejich významnosti. Mezi základní služby, jejichž fungování musí stát v kritických situacích zajistit, patří energetika, doprava, zdravotnictví či veřejná správa. Na tvorbě vládního nařízení spolupracují jednotlivá ministerstva, práce koordinuje generální ředitelství hasičů, které spadá pod vnitro.

Metnar dnes také prohlásil, že IT sekce ministerstva vnitra utrpěla v uplynulých čtyřech letech dvě zásadní rány – oddělení části odborníků do Digitální informační agentury a následnou nesystémovou reorganizaci sekce. Tyto kroky podle něj narušily kontinuitu řízení a rozvoj projektů. Dodal, že chce vrátit vnitro do role vůdčího hráče v digitalizaci.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}