Komerční prezentace Aktual.: 13.01.2025 14:15
Praha – Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně vzrostly o tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Za zrychlením meziroční inflace ale podle analytiků stál pouze vliv předloňské srovnávací základny, protože proti listopadu se ceny o 0,3 procenta snížily. Za celý rok dosáhla inflace v průměru 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let a znamenalo to významné zpomalení z 10,7 procenta v roce 2023. Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta.
Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová označila prosincovou inflaci za příjemné překvapení. Podle ní se tím zvyšuje pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct začátkem letošního roku pokračovat.
V evropském srovnání inflace si Česko v prosinci polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 17. nejvyšší inflaci, zatímco v listopadu 15. nejvyšší, uvedla analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států byla inflace proti Česku vyšší v Polsku, kde byla 4,8 procenta, a na Slovensku se 3,3 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku se dvěma procenty a Německu s 2,6 procenta.
Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, částečně to bylo srovnáním s prosincem 2023, kdy ceny meziměsíčně klesly. Bydlení, voda, energie a paliva zdražily o 3,9 procenta. Téměř o pět procent zdražily dovolené s komplexními službami, klesly ceny oděvů o 0,4 procenta a obuvi o 2,3 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, uvedl ČSÚ.
Záznam tiskové konference ČSÚ k inflaci:
Analytici považují zvýšení meziroční inflace za důsledek předloňského významného prosincového poklesu cen. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila to tehdy souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.
Experti zároveň upozornili, že prosincová inflace byla nižší, než očekávaly finanční trh i prognóza ČNB. Zamrazilová výsledek označila za příjemné překvapení, podle ní je pravděpodobné, že v lednu inflace bude opět pod třemi procenty. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat,“ řekla Zamrazilová. Bankovní rada ČNB v prosinci uvolňování měnové politiky po roce přerušila, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech.
Také analytici vidí šanci na obnovení poklesu úrokových sazeb. Podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče data o prosincové inflaci podporují očekávání, že centrální banka na letošním prvním zasedání 6. února sníží úrokové sazby. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka ale upozornil, že ČSÚ začne v únoru zveřejňovat předběžné údaje o inflaci. Pro jednání ČNB tak podle něj bude důležitější předběžný údaj za leden než konečný prosincový výsledek.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček na tiskové konferenci upozornil na to, že celoroční inflace se loni vrátila na hodnoty, které byly v Česku běžné po roce 2000. Rojíček také řekl, že k loňskému růstu cen nejvýrazněji přispěly elektřina, stravovací služby a tabák. Tyto tři položky se postaraly o třetinu celkové inflace. Ve směru nižší inflace naopak působily potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž cena se meziročně snížila o 2,3 procenta. Ceny zboží v roce 2024 celkově vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta.
Maloobchodní tržby v listopadu zpomalily meziroční růst na 4,3%
Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, přičemž tempo růstu se oproti předchozím čtyřem měsícům zmírnilo. Ke zvýšení tržeb maloobchodu nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej a prodej pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Internetovým a zásilkovým obchodům tržby meziročně vzrostly o 14,1 procenta a za pohonné hmoty stouply o 10,8 procenta. Za nepotravinářské zboží činil meziroční růst 5,5 procenta a za potraviny o 0,4 procenta.
Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky meziročně vzrostly o 12,9 procenta a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 3,7 procenta. V prodejnách s oděvy a obuví tržby stagnovaly. Naopak v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,3 procenta klesly. Nižší meziroční tržby zaznamenaly i obchody s výrobky pro domácnost a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci.
V nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se tržby zvýšily o 0,7 procenta, ty s převahou nepotravinářského zboží evidovaly meziroční růst tržeb o 14,5 procenta. Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se naopak o 3,1 procenta snížily.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně stouply o 2,8 procenta, v tom za opravy motorových vozidel byly vyšší o 2,9 procenta a za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply o 2,8 procenta. Ve srovnání s říjnem vzrostly tržby za prodej a opravy motorových vozidel o 0,3 procenta.
Analytici: Maloobchodní tržby sice rostou, úrovně před pandemií ale nedosahují
I když maloobchodní tržby loni v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, spotřeba českých domácností stále nedosáhla úrovně z roku 2019 před pandemií covidu-19. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
„Proti konci roku 2019 zaostávaly maloobchodní tržby reálně o 3,3 procenta. Nejhůře na tom v tomto ohledu jsou stánkaři a prodejny s odíváním a obuví, kterým tržby zaostávají o 52,4 procenta, respektive 26,9 procenta,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Naopak tržby e-shopů si podle něj od začátku pandemie připsaly 39,4 procenta.
„Díky loňskému výraznému poklesu inflace se reálná finanční situace domácností mírně zlepšila a vzrostla i ochota nakupovat. Nijak dramaticky ovšem, protože z pohledu reálných výdělků na tom byli zaměstnanci stále ještě hůře než před pandemií,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Lidé v podstatě v dané situaci utrácejí odpovědně,“ doplnil .
Oproti roku 2021 jsou tržby podle ekonoma společnosti Deloitte Filipa Pastuchy asi o pět procent nižší. Doplnil, že za celý loňský rok podle něj maloobchodní tržby meziročně stoupnou přibližně o 4,4 procenta. Pro tento rok očekává zpomalení růstu na 2,2 procenta.
Analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek poukázal na to, že listopadový růst tržeb o 4,3 procenta mírně zaostal za očekáváním trhu, který počítal se zvýšením o 4,5 procenta. „Prodejci v maloobchodě i v listopadu vykázali v souhrnu solidní růst tržeb, který však byl tažen zejména několika silnými kategoriemi, zatímco růst tržeb většiny obchodníků začíná spíše ztrácet dech. To potvrzují i meziměsíční data, když oproti říjnu tržby dokonce o 0,1 procenta poklesly,“ doplnil.
