MF: Maximální cena nafty bude ve středu 49,59 Kč za litr, u benzinu 43,15 Kč

Nafta se nyní prodává v ČR za průměrných 48,51 koruny za litr a nejprodávanější benzin Natural 95 za 41,61 Kč/l. V porovnání s nedělí tak průměrná cena paliv stagnovala a nafta zůstává nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Vláda v minulém týdnu rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marže obchodníků s palivy bude od středy nanejvýš 2,50 Kč za litr nafty i benzinu, spotřební daň v budoucnu u nafty klesne o 2,35 Kč za litr, nyní je 9,95 Kč. U benzinu zůstane daň na 12,84 Kč za litr.

Dalším opatřením bude každodenní stanovování maximální přípustné ceny paliv. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují. Středeční cenové stropy ministerstvo financí představilo dnes. Úřad je vypočítal z kombinace průměru velkoobchodních denních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace burzovní organizace Platts, maximální marže obchodníků a daní.

Dodržování stanovených maximálních cen bude podle Schillerové kontrolovat Specializovaný finanční úřad. V případě překročení cen může provozovateli čerpací stanice uložit pokutu až pět milionů korun. Schillerová podotkla, že kvůli situaci Finanční správa posílila kontrolní kapacity Specializovaného finančního úřadu.

Ministryně připustila, že na menších čerpacích stanicích mimo hlavní dálniční tahy jsou v současnosti nejen ceny, ale i nastavené marže nižší, než je stanovený vládní strop. Neobává se ale toho, že jejich provozovatelé ceny zvýší. „Kdyby dotáhli marže na 2,50 koruny na litr, tak se pro spoustu motoristů ztratí motivace u nich nakupovat. Trh si s tím poradí,“ řekla Schillerová.

Kromě toho Schillerová dále obhajovala rozhodnutí vlády snížit spotřební daň pouze u nafty, nikoli u benzinu. Důvodem je podle ní to, že nafta tvoří zhruba tři čtvrtiny spotřebovaných paliv v Česku a používají ji i firmy ve vozidlech určených pro rozvážení zboží.

Provozovatelé čerpacích stanic už v minulých dnech avizovali, že se krokům vlády přizpůsobí. „Vládní opatření promítneme do cen na všech našich 446 čerpacích stanicích dle stanoveného harmonogramu. Stejným způsobem budeme postupovat i v následujících dnech,“ řekl dnes ČTK mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Zároveň ujistil, že jsou nadále zajištěny plynulé dodávky čerpacích stanic v síti Orlen.

Zavedení vládních opatření deklarovali v minulém týdnu i další distributoři pohonných hmot. Zároveň ale také upozornili na to, že opatření musí být dočasná a průběžně vyhodnocovaná. Cílem by podle nich měl být co nejrychlejší návrat k běžnému tržnímu prostředí, které je v Česku vysoce konkurenční.

Podle Unie nezávislých petrolejářů byl ale cenový strop vypočítán špatně, protože ministerstvo financí porušilo svůj vlastní předpis pro stanovování maximálních cen. „Pokud by ministerstvo dodrželo stanovený vzorec, byla by pro středu 8. dubna stanovena maximální cena motorové nafty zhruba 51,80 Kč,“ uvedl předseda unie Ivan Indráček. Podle něj úřad při výpočtu vycházel ze špatných dat.

Analytici: Cenové stropy na paliva jsou mírné, výrazný dopad na ceny mít nebudou

Státem stanovené cenové stropy pohonných hmot jsou relativně mírné, nebudou tak mít výrazný dopad na ceny u čerpacích stanic, vyplývá z komentářů analytiků, které ČTK oslovila. Zlevňovat bude muset podle nich jen velmi malá část čerpacích stanic. Vládní opatření proto analytici vnímají spíše jako brzdu dalších extrémních výkyvů cen pohonných hmot.

Dnes stanovené cenové stropy na pohonné hmoty tak podle analytika XTB Jiřího Tylečka nebudou mít výrazný dopad na celkovou cenovou hladinu v Česku. Podle něj je nastavení maximálních cen z pohledu trhu relativně mírné. „Pouze velmi malá část čerpacích stanic nabízela ceny vyšší,“ upozornil. Podle něj je tak nyní pravděpodobné, že se zmenší rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi a část trhu se cenově srovná. „Klíčové bude, jakou strategii zvolí samotné čerpací stanice. Některé mohou dál soutěžit nižší cenou, jiné využijí prostor pod stropem a přizpůsobí se nové hladině,“ podotkl. Současná vládní opatření proti vysokým cenám pohonných hmot proto Tyleček vnímá spíše jako brzdu extrémních výkyvů než jako krok, který by výrazně zlevnil tankování.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že vládní stropy jsou vyšší, než činí aktuální průměrné ceny v Česku. „Zlevnit tak v porovnání se situací bez regulace cen bude muset jen menší část čerpacích stanici, zejména mnohé z těch, které jsou situovány přímo u dálničních tahů. Naopak pump mimo dálnice by se opatření prakticky dotknout nemělo,“ řekl Kovanda. Podle něj je přitom nepravděpodobné, že by naopak měly zdražovat čerpací stanice mimo dálnice.

Rovněž analytik Portu Marek Pokorný hodnotí vládní opatření spíše jako brzdu dalšího zdražování než jako krok k plošnému zlevnění. „Aktuálně strop není nastaven tak nízko, aby vyvolal riziko nedostatku paliv nebo problémy s dostupností na pumpách. Naopak aktuální úroveň marží je už teď často pod tímto limitem, takže dopad může být výraznější hlavně na dražších stanicích, například na dálnicích,“ řekl Pokorný. Od opatření tak očekává především stabilizaci situace z posledních týdnů.

Zastropování marží u čerpacích stanic je podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic Petra Kymličky spíš marketingový krok, který má ukázat, že vláda má snahu dělat aktivní kroky ve prospěch spotřebitelů. „Vzhledem ke struktuře cen pohonných hmot a reálné výši marží může mít takové opatření jen omezený a spíše krátkodobý dopad na cenu pro řidiče. Z dlouhodobého pohledu ale hrozí riziko narušení konkurence a nižší motivace prodejců paliva nabízet,“ dodal Kymlička. Celkový přínos vládních opatření tak hodnotí jako přinejmenším sporný.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}