Aktualizace: 25.01.2024 14:03

Praha – Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.

Ministerstvo zhoršilo odhad vývoje ekonomiky proti listopadové prognóze, v níž předpokládalo letošní růst HDP o 1,9 procenta. Česko se tak přes hospodářské oživení, které potáhne především postupně se zvyšující spotřeba domácností, letos stále nedostane na hospodářskou úroveň před pandemií covidu-19, řekl novinářům vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic.

Rizikem pro oživení jsou podle Stanjury geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce. „Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky,“ řekl ministr. Očekává také, že český HDP poroste rychleji než průměr eurozóny.

Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta HDP z loňských 3,6 procenta. Přispěje k tomu působení vládního konsolidačního balíčku. Česko by tak splnilo jedno z kritérií pro zavedení eura, tedy deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. Podle Stanjury je možné, že země letos začne plnit také kritéria nízké inflace a nízkých úroků.

Ministr se ale nedomnívá, že by vláda měla stanovovat termín pro zavedení společné evropské měny. Debata o tom bude podle něj možná po splnění kritérií, ale vzhledem k tomu, že to nastane ve volebním roce, by to nepovažoval za vhodné. Otázka zavedení eura podle něj může být součástí volební kampaně. Ministr je také proti vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II předtím, než bude jasný termín vstupu do eurozóny. V ERM II musí být země dva roky před zavedením eura, delší pobyt by podle Stanjury přinesl víc negativ než pozitiv.

Zadlužení sektoru státních institucí se letos podle prognózy zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP. Podle Stanjury ale Česko přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí EU. Ministr také uvedl, že chce do konce volebního období zkusit navrhnout povýšení dluhové brzdy z obecného na ústavní zákon. Ohledně úspěchu je ale skeptický, protože by ústavní zákon musela podpořit alespoň část opozičních poslanců.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z listopadové predikce):

  2022 2023 (odhad) 2024 (odhad)
růst HDP 2,4 -0,6 (-0,5) 1,2 (1,9)
Inflace 15,1 10,7* 3,1 (3,3)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,2 2,6 (2,7) 2,8 (2,8)

*konečné číslo zveřejněné ČSÚ

Hospodaření veřejných financí (v procentech HDP):

  2018 2019 2020 2021 2022 2023* 2024*
Saldo sektoru vládních institucí 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 -2,2
Dluh sektoru vládních institucí 32,1 30 37,7 42 44,2 43,7 45,6

*predikce

Zdroj: Ministerstvo financí

Podíl
Exit mobile version