Praha – Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok, který vyvolal konflikt v Íránu. Pokud bude hrozit růst jádrové inflace v Česku, bude bankovní rada připravena zvýšit úrokové sazby. Na jednání bankovní rady o měnové politice to minulý týden řekl guvernér ČNB Aleš Michl, plyne ze záznamu, který dnes centrální banka zveřejnila. Členové rady se na jednání zároveň shodli, že okamžité zvýšení sazeb by nebylo vhodné a jednomyslně rozhodli o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta.

Bankovní rada podle záznamu považuje za klíčovou otázku nejen velikost šoku, ale také dobu jeho trvání a to, jak rychle se po skončení konfliktu normalizují ceny komodit. Viceguvernérka Eva Zamrazilová uvedla, že akutní fáze konfliktu nemusí být dlouhá, ale problém může představovat strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty. Přes Hormuzský průliv se vyváží ropa z Perského zálivu, Írán ho po vypuknutí bojů zablokoval.

Bankovní rada se na jednání shodovala, že šok zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými úrokovými sazbami. Bezprostřední zvýšení sazeb by podle ní nebylo vhodnou reakcí. Pokud by ale konflikt na Blízkém východě trval delší dobu a ceny komodit se dál zvyšovaly, mohlo by se to promítat do vyšších nákladů v dalších oblastech a k růstu inflačních očekávání. Pak by centrální banka podle rady měla reagovat.

Člen rady Jakub Seidler upozornil na to, že lidé i firmy si stále dobře pamatují inflační šok po invazi Ruska na Ukrajinu před čtyřmi lety. Inflační očekávání se proto podle něj mohou rychleji narušit a vyšší ceny energií se v cenách ostatních komodit mohou projevovat rychleji.

Bankovní rada ČNB minulý týden jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta. Na stejné úrovni je od loňského května.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version