Miluška Voborníková: Divadlo Semafor mě zachránilo

Váš dědeček Miloš Veselý napsal text k písničce Tancovala žížala, tatínek zpíval ve spolku Hlahol. Řeklo by se, že jste měla odmalička umělecké geny. Kdy jste zjistila, že studium střední zdravotní školy není pro vás to pravé?
Pro mne bylo problémem píchat injekce a brát krev, to jsem se vždy bála. A čirou náhodou to vyšlo tak, že jsem na jaře 1968 studovala druhý ročník střední zdravotní školy a holky objevily inzerát, že v Semaforu dělají konkurz na zpěvačku. I táta byl rád, že si někdo poslechne, zda mé zpívání stojí za to. Od šestnácti jsem totiž zpívala na odpoledních čajích. Tenkrát nebyly diskotéky, ale po práci se chodilo na čaje. Naši vždy vzali trabanta a odvezli mne do Mánesu, kde jsem od sedmnácti hodin zpívala. Tak jsem začínala, než přišel konkurz. Tenkrát byla v Praze pro zpěváky tři hlavní divadla – Semafor, Rokoko a Apollo – a byla ohromná klika, že mě vzali zrovna do Semaforu.