Aktual.: 8.06.2025 13:14
Řezno – Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi. Na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně to dnes řekl český ministr školství Mikuláš Bek. Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany.
„Nejdůležitější úkoly stojí ještě před námi, Čechy, Němci a sudetskými Němci,“ řekl Bek. V projevu hovořil o hrůzách druhé světové války, odsoudil ale také „poválečnou pomstu“ na sudetských Němcích. „Hrůzy v českých zemích 8. května neskončily,“ řekl s odkazem na den kapitulace nacistického Německa. Češi podle Beka musí najít odvahu „pohlédnout do propasti dějin“. Někteří z nich to přitom podle něj už činí, zmínil například festival Meeting Brno, který na jižní Moravě organizuje takzvaný Pochod smíření a v sobotu dostal na sjezdu cenu sudetských Němců za lidská práva.
Před Čechy, Němci a sudetskými Němci podle Beka stojí tři úkoly. Musí pracovat na ochraně Západu, a to mimo jiné posílením Evropské unie a Severoatlantické aliance, nesmí zapomenout „staré démony nacionalismu“ a měli by se také vzájemně učit své jazyky. Čeština a němčina totiž podle něj nejsou jazyky cizí, ale sousedské.
Na závěr Bekova projevu zazněla na sjezdu česká hymna, kterou kapela hrála už v sobotu. Sudetští Němci ji na svém sjezdu hrají od roku 2022.
Bek byl na Sudetoněmeckém sjezdu už v roce 2023. Jako první úřadující člen české vlády byl na sjezdu v roce 2016 Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. Mluvčí ministerstva školství ve zprávě zaslané tento týden ČTK zdůraznila, že do Řezna Bek vyrazil jako ministr školství, nikoli ale jako pověřený zástupce české vlády.
Söder ocenil přátelství Čechů a Němců, kritizoval ale dopravní spojení
Češi a Němci vybudovali po hrůzách druhé světové války a vyhnání sudetských Němců z Československa silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat. Na Sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně to dnes řekl bavorský premiér Markus Söder. V projevu mimo jiné kritizoval nedostatečné železniční spojení mezi Prahou a Mnichovem.
Podle bavorského premiéra si ještě před třiceti lety nikdo nedokázal představit, že by na Sudetoněmeckém sjezdu zněla česká hymna. Na letošním 75. ročníku akce zazněla dokonce dvakrát. Češi a Němci se – i díky práci sudetských Němců – stali podle Södera partnery a přáteli v srdci Evropy, jsou si blízcí a patří k sobě.
Söder dnes na sjezdu obdržel hlavní cenu sudetských Němců, Evropskou cenu Karla IV., která je pojmenovaná po českém králi a římském císaři. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt jej ocenil mimo jiné za úsilí o spolupráci Bavorska s Českem.
Söder v děkovné řeči zdůraznil, že Bavorům na Češích a dobrých vztazích s nimi velmi záleží. Od letošního května je Söderova Křesťansko-sociální unie (CSU) součástí německé vlády kancléře Friedricha Merze, který zdůrazňuje důležitost vztahů Německa s Francií a Polskem. Podle bavorského premiéra ale Bavoři v Berlíně zdůrazňují, že dobré vztahy s Čechy jsou minimálně stejně důležité jako ty s Poláky.
Kritiku si v Söderově řeči vysloužilo špatné železniční spojení mezi Mnichovem a Prahou. Označil ho dokonce za „trapné“. Při výstavbě nových železničních spojení, o které usiluje německá vláda, bude mít podle něj spojení Bavorska s Českem „nejvyšší prioritu“.
Předáním Evropské ceny Karla IV. Söderovi dnes vyvrcholil 75. ročník sjezdu sudetských Němců. Projevům na takzvaném hlavní shromáždění předcházel nástup vlajkonošů v krojích. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt ve svém vystoupení mimo jiné ocenil vstřícné kroky českých politiků včetně premiéra Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem, které byly desítky let napjaté, se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
