Aktualizace: 25.01.2024 17:02
Praha – Ministr kultury Martin Baxa (ODS) na dnešním jednání probral s prezidentem Petrem Pavlem mimo jiné novelu mediálního zákona, která navrhuje zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Hovořili také o národním plánu obnovy na podporu malých a střední podniků a kreativních profesionálů v českém audiovizuálním průmyslu a filmových pobídkách. Prezident se dále seznámil s programem Roku české hudby a přípravou rekonstrukcí pevnostních měst Josefov a Terezín. Téma financování kultury nebylo předmětem jednání, řekl Baxa novinářům po skončení schůzky.
„Pan prezident se zajímal o příležitosti, které dává Česku filmový průmysl. Na informativní schůzce jsme se věnovali také posílení odolnosti veřejnoprávních médií,“ uvedl Baxa.
V ČR se nyní debatuje o novelách mediálních zákonů, které by změnily definici plátců televizního a rozhlasového poplatku a upravily výši plateb. Ministerstvo kultury navrhuje zvýšení televizního poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 korun. Takzvaná velká mediální novela má za cíl nastavit trvale udržitelné financování veřejnoprávní televize a rozhlasu.
Poplatky, které české domácnosti platí veřejnoprávním médiím, jsou čtvrté nejnižší v Evropské unii. V případě televizního poplatku se jeho výše nezměnila od roku 2008, ale ceny od té doby narostly o 63 procent. Rozhlasový poplatek se nezměnil od roku 2005 při růstu cen o 81 procent. Podobnou situaci v posledních letech řešily i další státy.
Filmové pobídky činí v Česku v základní podobě pětinu z uznatelných nákladů. Loni na pobídky zamířilo 1,4 miliardy korun, letos na ně Státní fond kinematografie podle schváleného rozpočtu bude mít 1,2 miliardy korun.
Prezident se podle Baxy také zajímal o záměr na legislativní ukotvení statusu umělce, po němž volají zástupci veřejných institucí i umělci. „Téma, která si vyžaduje velkou diskusi, musíme řešit v poměrně krátké době,“ podotkl Baxa.
O možnosti či nutnosti ukotvení takzvaného statusu umělce se v Česku hovoří od pandemie covidu-19. Postavení umělců se od pandemie, která výrazně omezila možnosti produkcí, řeší i na evropské úrovni a zabývá se jím Evropský parlament. Od té doby, co v roce 2020 Evropská unie vyčlenila finance na národní plány obnovy pro své členské státy, zavázaly se ČR a ministerstvo kultury k legislativnímu zakotvení statusu umělce. V rámci výzev, které pro čerpání peněz z národního plánu obnovy ministerstvo kultury vypsalo, se některé týkají i statusu umělce.
O ekonomické situaci v resortu se Baxa s Pavlem nebavili. Letošní rozpočet ministerstva kultury činí 16,58 miliardy korun proti loňským 18,5 miliardy korun. Podle zástupců profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) se přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu její podfinancování stále prohlubuje. „Úsporná opatření v mém resortu nevedou k tomu, že by byla kultura zásadně omezována,“ podotkl Baxa.