Aktual.: 4.11.2025 19:16
Brusel – Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací ČTK se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
„V sázce je hodně. Riskujeme naše vůdčí mezinárodní postavení, které je v této mimořádně složité situaci zásadní,“ řekla novinářům v Bruselu španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesenová. Oslabení cíle na méně než 90 procent podle ní Španělsko nepřijme.
Polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta předem očekával náročné jednání. Polsko chce, aby deseti procent z devadesátiprocentního cíle mohlo být dosaženo nákupem takzvaných mezinárodních uhlíkových kreditů. „Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň,“ uvedl Bolesta.
Český ministr životního prostředí při příjezdu na dnešní rokování prohlásil, že Česko klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Podle Petra Hladíka by nový klimatický cíl měl být realistický a odpovídat technologickým možnostem a technologickému vývoji. Důvodem českého odmítnutí rovněž je, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory.
Komise navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 už na začátku července. Podle zdrojů ČTK návrh při minulých jednáních kritizovaly kromě Česka i Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko a Itálie. Tyto země ale pro odmítnutí návrhu nejspíš nebudou stačit. Kvalifikovaná většina, která je pro to zapotřebí, znamená, že pro příslušné usnesení nejméně 15 z 27 států EU a návrh zároveň podporují státy zastupující nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel EU.
Komise se stále drží svého cíle 90procentního snížení emisí, podle informací ČTK se ale spekuluje o tom, že státy budou moci až několika procentních bodů dosáhnout právě nákupem mezinárodních uhlíkových kreditů. Návrh komise hovořil o třech procentech těchto kreditů, Francie ale podle všeho prosazuje pět procent.