Aktual.: 30.08.2025 16:50
Praha – Členské státy EU se neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila své chování, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři zahraničí zemí EU jsou rozdělení, pokud jde o reakci postup Izraele v Pásmu Gazy. Někteří na dnešním jednání v Kodani vyzývali k silnému ekonomickému tlaku na Izrael, jiní dávali najevo, že nejsou ochotni zajít tak daleko. Shoda nicméně panuje na tom, že USA by měly přehodnotit své rozhodnutí nepovolit palestinským představitelům účast na Valném shromáždění OSN v New Yorku, dodala Kallasová.
„Mnoho států přijalo opatření vůči izraelské vládě, včetně sankcí vůči ministrům,“ uvedla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání ministrů zahraničí EU v Kodani. Mnoho států podle ní dnes předložilo své nápady, jak zlepšit situaci v oblasti. „Státy se ale neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila kurz,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Izraelská armáda v pátek uvedla, že ukončuje každodenní přestávky v bojích pro doručování humanitární pomoci ve městě Gaza, které označila za nebezpečnou bojovou zónu. Krátce nato oznámila, že zahájila počáteční fáze plánované ofenzivy ve městě. Podle Kallasové to může vést k dalšími zhoršení humanitární situace v oblasti.
„Pokud by fungovalo vojenské řešení, válka by už skončila. Gaza potřebuje méně války, nikoli více války,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie. Izraelské rozhodnutí o výstavbě dalších židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu označila Kallasová za nelegální a za krok, který podkopává dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Evropská komise přišla v červenci s návrhem na omezení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe. V sedmistránkovém dokumentu komise obvinila židovský stát z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Schválení návrhu ale vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň 15 z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto 15 zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel unie. A taková kvalifikovaná většina zatím mezi státy EU není.
Země jako Irsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko vyzývají k tvrdším krokům vůči Izraeli a například i k pozastavení dohody o volném obchodu. Tradiční spojenci Izraele, jako je Německo, Maďarsko a Česká republika, to však odmítají.
Washington v pátek oznámil, že neudělí víza Palestincům, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN. Rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že palestinská organizace se jasně nedistancovala od terorismu. Palestince kritizuje také za jejich úsilí o mezinárodní uznání palestinského státu, což se v září chystá udělat řada zemí.
Na Valném shromáždění podle všeho nebude moci vystoupit ani prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Palestinská samospráva americký krok považuje za porušení mezinárodní dohody o sídle OSN z roku 1947, která zaručuje vstup mezinárodních delegací do newyorského areálu OSN.
„Všichni naléháme na to, aby bylo toto rozhodnutí přehodnoceno s ohledem na mezinárodní právo,“ prohlásila Kallasová. Na reakci na krok Washingtonu se shodlo všech 27 států EU. Jde o jedno z mála témat, u kterého bylo dosaženo jednomyslné podpory, poznamenala agentura AFP.
