Aktual.: 8.04.2025 13:39
Brusel – Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK). Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Washingtonu v rámci vyjednávání o clech už dříve nabídli například nulová cla na průmyslové výrobky. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče o této nabídce s Američany mluvil už v polovině února, tedy předtím, než prezident Donald Trump oznámil první cla na EU.
Trumpův poradce pro záležitosti obchodu Peter Navarro v pondělí uvedl, že pokud chce Evropská unie dosáhnout dohody, musí změnit takzvané necelní překážky včetně těch, které vytvářejí daně z přidané hodnoty (DPH) a předpisy o bezpečnosti potravin.
„Situace se nezměnila, my se chceme těm clům vyhnout,“ reagoval dnes mluvčí EK. „Čekáme ale na to, až se naši američtí protějšci nějakým smysluplným způsobem zapojí,“ dodal. Představitelé EU i jednotlivých členských států už několikrát uvedli, že jsou stále připraveni vyjednávat a nechtějí spory s USA vyostřovat.
Právě tento týden v pondělí rozeslala Evropská komise jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. EU podle bruselského serveru Politico navrhuje uvalit 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.
Hlasování o těchto protiopatřeních se ve středu 9. dubna odpoledne uskuteční ve výboru, který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států, za Česko tam bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu. Následně by první část těchto opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna, druhá část pak 15. či 16. května a další část až od prosince.
Předsedkyně EK svolala v souvislosti s Trumpovými kroky na tento týden dva strategické dialogy, kde s klíčovými hráči diskutovala o dalším postupu. V pondělí si vyslechla od zástupců ocelářského a automobilového průmyslu, jaká budou mít cla dopady na jejich společnosti, dnes dopoledne se pak setkala se zástupci farmaceutického průmyslu. V plánu jsou i další debaty se zástupci obranného a také chemického průmyslu.
Von der Leyenová je podle zdrojů ČTK rovněž v úzkém kontaktu se všemi unijními lídry. Přes víkend hovořila s většinou z nich, další kolečko rozhovorů má v plánu ve čtvrtek a v pátek. EU se podle šéfky EK v době obchodních bariér, které vytváří Trump, chce více zaměřit i na 83 procent obchodu mířícího mimo Spojené státy. V této souvislosti hovořila o víkendu i s britským premiérem Keirem Starmerem, dnes ráno pak s čínským premiérem Li Čchiangem a odpoledne bude hovořit se zástupcem Spojených arabských emirátů.
Pokud jde o reakci Evropské unie na další ohlášená americká cla, ta přijde až o něco později, protože nyní teprve vznikají analýzy dopadu takzvaných recipročních cel, ale i cel uvalených na automobily. Podle zdrojů ČTK nebude Brusel s dalšími kroky spěchat, pokračovat budou konzultace s jednotlivými členskými státy a EU bude sledovat, jaký efekt bude mít první sada protiopatření. „Následně budeme kalibrovat naši odpověď i v reakci na americkou domácí diskusi. Těžko říct, jak dlouho to potrvá,“ uvedl tento zdroj.
Americká cla podle Šefčoviče zasáhnou celkově vývoz z EU zhruba za 380 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Cla na ocel a hliník oznámil Trump v polovině března. EU pak v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Šefčovič následně uvedl, že půjde o nižší hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“. Podle informací ČTK by mělo jít asi o 21 miliard eur.
Podle zdroje ČTK může unie v rámci odvetné reakce jen těžko přijít se seznamem zboží, který by měl hodnotu až 380 miliard eur. Podobný seznam by výrazně zasáhl i firmy v EU. Diskutuje se tak rovněž o protiopatřeních v oblasti služeb či zdanění velkých technologických gigantů. Pokud jde o řešení sporů s USA, „všechny možnosti zůstávají na stole“, uvedl tento zdroj.
„Je těžké říct, jak budou jednání pokračovat, ale myslíme si, že vyjednané řešení je lepší než další protiopatření,“ dodal. Jde zároveň o velmi komplikovanou diskusi s jednotlivými členskými státy, protože každý z nich má své ‚červené linie‘, za které už nechce zajít, a některé získávají z USA zboží, které nemají možnost odebírat z jiných zemí.
Bruselu podle zdroje ČTK zároveň není zcela jasné, co přesně Američané od EU chtějí a čeho by chtěli cly dosáhnout. Zda mají Američanům přinést další finance, nebo zda mají vést k návratu průmyslové výroby do USA či zda jde jen o narovnání určitých bariér, které Spojené státy vidí, ačkoliv EU to vnímá jinak. Trump v pondělí v této souvislosti zmínil rovněž energetiku, konkrétně uvedl, že prodej energie do EU bude klíčovým tématem, na které se zaměří americká administrativa při jednáních s EU o možném snížení celní zátěže na evropské zboží. Sedmadvacítka se snaží zbavit odběru zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska a šéfka EK dala už dříve najevo, že by EU mohla odebírat více amerického LNG.
„Získají nějaké další příjmy, ale za jakou cenu? Reindustrializace zase potrvá. Takže vše zasáhne nejen nás a zbytek světa, ale výrazně to zasáhne i samotné Američany. A už za dva roky se konají volby v polovině funkčního období prezidenta,“ poznamenal nejmenovaný unijní zdroj. I toto by podle něj mohlo Trumpovu administrativu přimět sednout si k jednacímu stolu.
