MMR nemá připravenou podobu programu na výstavbu dostupného bydlení

Podle vládní hospodářské strategie by se do roku 2030 mělo v ČR stavět 50.000 nových bytů ročně. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. Z celkového počtu by zhruba 10.000 nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu tzv. dostupného bydlení. Podle Mrázové by každý typ bydlení měl tvořit zhruba třetinový podíl.

„Programy by měly být více specifikované podle typu regionu a potřebnosti bydlení. Někde to bude o demolici a výstavbě nového méně kapacitního kvalitnějšího bydlení a někde to musí být výstavba úplně nového bydlení, protože tam chybí,“ uvedla Mrázová.

To, že vláda bude chtít změnit podmínky pro čerpání podpory na výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení Mrázová uvedla již koncem února. Jejich současná podoba jí totiž nepřipadala dobrá. Dříve vyčleněných sedm miliard korun, se kterými počítala bývalá vláda, ale bude možné využít podle dříve představených podmínek.

Program na výstavbu dostupného bydlení spravuje Státní fond podpory investic (SFPI). Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) loni v září uvedl, že na výstavbu cenově dostupných nájemních bytů bylo v rozpočtu na rok 2026 garantováno 4,5 miliardy korun. Stejná částka pak byla výhledově potvrzena i pro roky 2027 a 2028.

Současná vláda ale rozpočet na rok 2026 revidovala. Bývalá vláda podle Mrázové totiž peníze na výstavbu dostupného bydlení sice přislíbila, ale již nezajistila. SFPI by tak měl podle návrhu rozpočtu letos získat 2,2 miliardy z emisních povolenek a několik stovek milionů korun na přípravu některých nových programů.

Podpora výstavby dostupného bydlení má podle dosavadní podoby programu směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 procent nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro ČR snížený až o tři procentní body může být do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků.

Vedle výstavby dostupného nájemního bydlení se chce vláda také věnovat podpoře výstavby družstevního bydlení. Tu by stát financoval pouze formou zvýhodněných úvěrů a existoval by na ní vlastní program. Také konkrétní podoba programu tohoto programu se podle ministryně nyní připravuje. Základ by ale podle ní měl tvořit dřívější program SFPI, který se vzniku družstevního bydlení věnoval.

Mrázová: Stát neplánuje po změně stavební správy propouštět úředníky

Stát neplánuje se zavedením centrální stavební správy propouštět úředníky na stavebních úřadech. Třetina současných zaměstnanců se změnou, kterou zavádí novela stavebního zákona, nemá problém. Další třetina zaměstnanců by měla zůstat na samosprávách v rámci jejich dalších činností a poslední část se rozhoduje, zda neodejde například do důchodu. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

V rámci obměny stavební správy stát podle Mrázové počítá s tím, že naopak nové úředníky bude muset přijímat. Konkrétní hodnotu investice, kolik stát bude muset vložit do změny stavebního řádu, ministryně nesdělila. Prvotní investice, které podle ní „nebudou nejlevnější“, by se ale následně měly díky větší efektivitě správy do rozpočtu navrátit. „Ta prvotní investice se vrátí v rámci budoucích příjmů, ať už do státního rozpočtu, nebo do veřejných rozpočtů,“ dodala.

Na nedostatek pracovníků si dlouhodobě stěžují stavební úřady i obce. Minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) proto například navyšovala osobní ohodnocení úředníků až na sto procent, zvýšila jejich platovou třídu či zjednodušila kvalifikační nároky. Přestože stát neplánuje po změně stavebního zákona úředníky propouštět, podle Mrázové jich v budoucnu vzhledem k předpokládanému zjednodušení procesů stavební správy a k integraci dotčených orgánů do stavebních úřadů nebude zapotřebí tolik jako nyní.

V současnosti je v České republice podle ministryně 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely stavebního zákona a zavedení centrální stavební správy by mělo fungovat 205 územních pracovišť, 14 krajských úřadů územního rozvoje a jeden Centrální úřad rozvoje území se sídlem v Praze. Vedle územních pracovišť ale budou podle Mrázové v potřebném území vznikat také další detašovaná pracoviště. Jejich počet bude známý až po vypracování analýzy, kterou chce mít MMR hotovou za několik měsíců. Územních a detašovaných pracovišť ale bude podle ní dohromady určitě víc než 240.

Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Obce by pak měly na starost hlavně územní rozvoj. Úřad vznikne spojením stavebních úřadů MMR, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Úředníci, kteří přejdou pod nový stavební úřad, budou dostávat odměnu.

Nový stavební zákon z roku 2021 se připravoval řadu let. Jeho současná podoba začala platit od 1. července 2024. Novela stavebního zákona byla podpořena Sněmovnou v prvním čtení na konci ledna. Po Sněmovně novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Účinnosti by podle harmonogramu měla novela nabýt letos v létě a změněná stavební správa by měla fungovat od 1. ledna roku 2028.

Nová digitalizace stavebního řízení se bude vyvíjet v letech 2027 a 2029

Nový systém digitalizace stavebního řízení se bude vyvíjet a testovat mezi lety 2027 a 2029. V roce 2030 by pak měl být spuštěn jeho ostrý provoz, který bude fungovat souběžně se staršími systémy. Plnohodnotně by měl nově nazývaný Centrální agendový informační systém začít fungovat v roce 2031. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Minulá vláda počítala s funkční digitalizací stavebního řízení v roce 2028.

V současnosti se konají předběžné tržní konzultace k tomu, jak by nový systém měl vypadat. Mrázová ale neuvedla, kdy bude na vznik agendového systému vypsaná zakázka. „V roce 2030 by měl být spuštěný ostrý provoz a souběžně fungování se staršími systémy kvůli migraci dat, protože to bude také dlouhodobý proces. Takže plnohodnotný proces už bez migrace dat se vším by měl být od roku 2031,“ uvedla Mrázová.

Současná vláda ANO, SPD a Motoristů tak podle ministryně stihne digitalizaci stavebního řízení za svého mandátu připravit a zahájit její pilotní testování. To by mělo fungovat minimálně ve třech krajích minimálně v řádu měsíců. Momentálně na přípravě digitalizace pracuje na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) několik sekcí a odborů.

Před digitalizací je podle ministryně důležité nejdříve zavést do praxe novelu stavebního zákona, který zavádí například centrální stavební správu. Ta by měla začít fungovat v roce 2028. „Reforma stavebního práva je dlouhodobý projekt a takto ho musíme brát. Nemůžeme ho sekat na volební období, ale musíme ho připravovat tak, aby byl připraven co nejkvalitněji. A i poučení z minulosti nám říká, abychom se nesnažili být zbytečně rychlí, ale byli maximálně kvalitní a efektivní,“ dodala Mrázová.

Digitalizace stavebního řízení působí stavebníkům i úředníkům problémy od jejich spuštění v červenci roku 2024. Na základě problémů tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) odvolal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), což vyústilo v odchod z jeho strany z vlády. Koalice Spolu a STAN následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a plánovala vypsat novou zakázku. Nové systémy stavebního řízení pak podle předpokladů bývalé vlády měly být funkční a otestované v roce 2028.

Podle auditu, který si MMR nechalo vypracovat po odchodu Bartoše, systémy digitalizace stavebního řízení po spuštění neplnily dostatečně potřeby uživatelů a stavebníci a úředníci je nemohli řádně otestovat. K žádnému z nich nebyla vypracovaná potřebná dokumentace a celý projekt nebyl dostatečně správně řízen.

V současnosti funguje přechodné období, kdy stavební úřady mohou používat původní a digitální systémy zároveň, tedy tzv. technologický bypass. Ten měl fungovat do zavedení digitalizace v roce 2028, současná vláda ale podle Mrázové počítá s tím, že úřady budou v přechodném období fungovat minimálně o další dva roky déle.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}