Aktualizace: 15.02.2024 09:42
Mnichov – Válka na Ukrajině, boje v palestinském Pásmu Gazy a budoucnost Severoatlantické aliance budou patřit k nejdůležitějším tématům třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která v pátek začne v bavorském hlavním městě. Na konferenci, která patří k největším mezinárodněpolitickým a bezpečnostním fórům, dorazí vrcholní představitelé světových mocností včetně viceprezidentky Spojených států Kamaly Harrisové, německého kancléře Olafa Scholze, šéfa čínské diplomacie Wang Ia nebo izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Zástupci ruské vlády pozvánku nedostali. Česko zastoupí prezident Petr Pavel.
Mnichovská bezpečnostní konference se už několik let snaží věnovat i jiným problémům a výzvám, než jsou ty v euroatlantickém prostoru. Šéf konference Christoph Heusgen tak na pondělní tiskové konferenci oznámil, že do bavorské metropole se sjedou zástupci afrických, jihoamerických, asijských i arabských států a že jednat se bude i o klimatické bezpečnosti, humanitárním právu, sexuálním násilí během konfliktů nebo třeba o umělé inteligenci a energetické bezpečnosti.
Pozornost médií se přesto soustředí na tradiční témata konference, jako jsou bezpečnost Evropy a budoucnost Severoatlantické aliance. Oba okruhy jednání patří k těm mimořádně aktuálním, neboť Ukrajina díky finanční a zbrojní pomoci takřka dva roky vzdoruje ruské vojenské invazi. Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj konferenci navštíví, aby povzbudil Západ v další podpoře napadené země.
Budoucnost Severoatlantické aliance, která je klíčovým stavebním kamenem evropské bezpečnosti, ohrožuje vývoj v USA. Zde se o republikánskou prezidentskou nominaci uchází někdejší americká hlava státu Donald Trump, jehož postoj k NATO je kontroverzní. Trump dokonce na víkendovém předvolebním shromáždění řekl, že kdysi jistému lídrovi spojenecké země pohrozil, že jí USA v případě ruského útoku nepřijdou na pomoc, když nebude dávat dost peněz na obranu.
Evropské státy proto i pod tlakem ruské agrese navyšují výdaje na obranu. Letos se do armády chystá investovat v alianci dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) Německo, které dosud jako Česko závazek neplnilo.
Zájem novinářů poutá také návštěva šéfa čínské diplomacie Wang Ia, kterého Heusgen označil za velkého přítele bezpečnostní konference. Média spekulují, že Wang by mohl Mnichov využít ke sblížení Číny se Západem. Vztahy Pekingu se západními státy jsou nyní spíše napjaté, Čína navíc udržuje velmi úzké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velkým tématem bude v Mnichově i loňský říjnový teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a osud rukojmí, která Hamás od té doby zadržuje. Vedle izraelského prezidenta Herzoga bude v Mnichově také palestinský premiér Muhammad Ištajja. Zda se oba státníci setkají, jasné není. Jisté nicméně je, že kvůli bojům v Pásmu Gazy se ještě pátek sejdou zástupci klíčových zemí Evropy, Blízkého východu a zřejmě i Spojených států.
Heusgen již také oznámil, že konferenci ke společnému jednání využijí ministři zahraniční skupiny velkých světových ekonomik G7. Tuto skupinu tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, zastoupení v ní má také Evropská unie.
Prezident Petr Pavel bude v Mnichově jediným vrcholným představitelem Česka, ministr zahraniční Jan Lipavský ani žádný jiný člen vlády premiéra Petr Fialy se akce nezúčastní. Pavel se už konference zúčastnil v loňském roce, tehdy ale ještě jen jako zvolený prezident. O výsledcích schůzek a jednání, které ho v Mnichově čekají, bude český prezident informovat v sobotu odpoledne na tiskové konferenci.
Do bavorské metropole se sjede více než pět desítek šéfů vlád a hlav států a přes sto ministrů. Jednání tak budou doprovázet rozsáhlá bezpečnostní opatření, která naruší každodenní život Mnichovanů. Okolí hotelu Bayerischer Hof, kde se vrcholná schůzka koná, bude neprodyšně uzavřené. Vstup do této chráněné zóny bude podmíněn povolením. Na bezpečnost pak bude v ulicích dohlížet okolo 5000 policistů.
