Komerční prezentace Aktual.: 24.09.2024 17:47
Praha – Při pokračování současného trendu nárůstu nadváhy a obezity v populaci mohou být za deset let výdaje státu spojené s obezitou přes 300 miliard korun ročně. Vyplývá to z modelů, které na dnešní konferenci o pohybu dětí prezentoval ekonom a emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Poukázal na to, že se jedná o obdobné výdaje, jaké Česko zaplatilo za zdravotní péči a další náklady spojené s covidem-19.
V kalkulacích jsou zahrnuté nejen přímé náklady, jako je diagnostika různých onemocnění souvisejících s obezitou, poskytování léčiv nebo hospitalizace, ale také nepřímé náklady zahrnující například ztracené příležitosti kvůli pracovní neschopnosti nebo invaliditě, horší duševní zdraví nebo předčasnou úmrtnost.
V roce 2020 se celkové náklady na komplikace spojené s nadváhou a obezitou podle Světové zdravotnické organizace pohybovaly v Česku kolem 150 miliard korun. Aktuálně má v Česku minimálně nadváhu 70 procent dospělých mužů a zhruba polovina žen. Výrazně se zhoršuje situace u dětí a mládež. V roce 1991 byla podle údajů ministerstva zdravotnictví v této skupině tři procenta obézních a sedm procent s nadváhou, v roce 2021 trpělo 16,4 procenta dětí obezitou a dalších 9,6 procent nadváhou.
A to může mít v dalších desítkách let výrazné dopady na státní pokladnu. Vyplývá to z mezinárodní studie s odhady do roku 2060 i modelu, který vytvořil Hindls. „Když neuděláme nic, za deset let budou výdaje za obezitu více než 300 miliard korun. Bude nás to stát stejně, jako nás stál covid. Tohle je covid, který si vytváříme sami,“ upozornil ekonom.
Pro rok 2050 se odhady modelů pohybují od 526 po 544 miliard korun. To jsou částky, které se blíží současným českým výdajům na kompletní zdravotní péči. Ta podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu za rok 2022 stála 595 miliard korun. „Stejné peníze, které nás všechny stojí, abychom se uzdravili, nás bude stát to, že moc jíme a málo se hýbeme,“ varoval Hindls. Výdaje na zdravotní péči jsou v Česku z 88 procent hrazeny z veřejných zdrojů, zejména prostřednictvím zdravotních pojišťoven.
