Aktual.: 9.01.2026 17:40
Praha – Mozku nejvíc škodí vysoký krevní tlak, deprese a stres, zvyšují riziko rozvoje Alzheimerovy demence. Ukázala to studie z dat 8000 uživatelů české mobilní aplikace Terrapino pro její prevenci, která byla publikovaná v odborném časopise Frontiers in Digital Health. Dnes o tom informovali její zástupci v tiskové zprávě. Pacientů se stárnutím populace přibývá, v roce 2023 jich bylo asi 80.000. V polovině tohoto století se odhaduje jejich počet na více než čtvrt milionu.
„Mezi největší nepřátele zdravého mozku patří vysoký krevní tlak, který se ukazuje jako tichý zabiják číslo jedna. Následuje ho deprese a chronický stres. Třetím hlavním viníkem je pasivita. Absence pravidelného pohybu je pro neurony katastrofou,“ uvedl neurolog Jakub Hort, který je jedním z autorů studie.
Z dat aplikace autoři studie pomocí umělé inteligence sestavili žebříček faktorů, které nejvíc ovlivňují riziko vzniku Alzheimerovy demence. Naopak ochranným faktorem je podle jejich výsledků chůze, konzumace olivového oleje nebo meditace, která prokazatelně přispívá k odolnosti nervové soustavy.
Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy například paměti, myšlení nebo úsudku. Pacient zapomíná, ztrácí orientaci v čase a prostoru, nezvládne se obléknout či najíst, nepoznává členy své rodiny a postupně se stává závislým na péči okolí.
Nemoc podle odborníků začíná dávno před projevením těchto příznaků, v průměru trvá 30 let. „Prvních 20 let dochází ke změně metabolismu v mozku, ale ani nemocný, ani jeho okolí si ještě nemusí ničeho všimnout,“ uvedl loni v červnu Hort, který působí na Neurologické klinice Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Lidí, kterým může včasná léčba zpomalit nemoc, žijí podle odhadu lékařů v ČR stovky tisíc. Podle dřívějšího vyjádření přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Roberta Rusiny ale zatím není dobře nastavený systém péče o časné pacienty.
Odborníci postupně vyvíjí moderní nové léky, které mají nástup nemoci oddálit. Tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v roce 2024 vyjádřil obavu z jejich dopadu na veřejné zdravotní pojištění, protože budou nákladné a bude je potřebovat velké množství pacientů. V Evropě jsou zatím schválené dva, žádný z nich pojišťovny zatím podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nehradí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
