Aktualizace: 6.02.2024 18:04
Praha – Česká energetika má do budoucna stát na jaderné energii a obnovitelných zdrojích energie, jejich podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit. Počítá s tím aktualizovaná Státní energetická koncepce, jejíž návrh dnes ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Návrh také počítá s využitím zemního plynu jako přechodného paliva a postupný útlum uhlí do roku 2033. Novináře o tom dnes informovalo MPO v tiskové zprávě. Jde o první aktualizaci koncepce od roku 2015.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s potřebností aktualizace koncepce zdůraznil, že energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. „Dnes jsme proto vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky,“ uvedl.
Hlavním bodem budoucího vývoje tuzemské energetiky by podle ministerstva mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by ČR mohla snížit emise až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.
Základem by se podle koncepce měl stát výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.
Strategie tak počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie by měl do roku 2050 dosáhnout 36 až 44 procent. V současností je tento podíl kolem 18 procent. Dalším klíčovým bodem koncepce je rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků.
Návrh koncepce dále potvrdil záměr na postupné snižování využívání uhlí, zejména pak v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 by se spotřeba uhlí v ČR měla omezit pouze na neenergetické využití.
V této souvislosti strategie počítá kvůli očekávání zvýšené spotřeby elektřiny s využitím zemního plynu jako tranzitního paliva. Plyn by tak měl sloužit jako přechodné palivo do doby, než budou k dispozici nové jaderné a obnovitelné zdroje. V dlouhodobém horizontu pak návrh plánuje postupnou náhradu zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky. Pro státní správu je závazná, pro trh pak má ukazovat vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor.