MPSV: Příjem státu od uprchlíků z odvodů a části daní převyšuje výdaje na pomoc

Aktualizace: 23.02.2024 15:03

Praha – Příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. Získaná suma začala poskytovanou pomoc přesahovat loni od třetího čtvrtletí. Vybraná částka od lidí s dočasnou ochranou postupně roste, vyplacená podpora naopak klesá. Česko vydalo na nouzové bydlení, humanitární dávky a solidární příspěvek pro české ubytovatele od začátku války do konce ledna 47,5 miliardy korun. Celkem 35,5 miliardy korun už příchozí s dočasnou ochranou do rozpočtu vrátili v odvodech z výdělků, DPH a spotřební dani. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes ČTK zaslalo ministerstvo práce.

„Data nám jasně ukazují, že hlavně díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci. Ta se v loňském roce téměř srovnala, protože výrazně posílily příjmy, zejména pak z odvodů na pojistné. Nyní uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo 384.200 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně. Podle ministerstva práce výdaje jsou hlavně na nouzové ubytování, humanitární dávku a solidární příspěvek pro české domácnosti, které příchozí přijaly. Do příjmů rozpočtu se kromě odvodů zahrnuje DPH a spotřební daň, uvedlo ministerstvo. V roce 2022 stát vydal na podporu 25 miliard korun, příjem od uprchlíků dosáhl 12,6 miliardy korun. Loni poskytnutá suma činila 21,6 miliardy a vybraná 21 miliard Kč. Za první dvě loňská čtvrtletí se vyplatilo 13,4 miliardy a uprchlíci zpět vrátili 10,5 miliardy, za třetí a čtvrtý kvartál pak výdaje byly 8,3 miliardy a příjmy o čtyři miliardy korun vyšší. Letos v lednu do pomoci putovalo 0,9 miliardy korun a zpátky stát dostal 1,9 miliardy Kč.

Jak už dřív ČTK zjistila z měsíčních zpráv o vyplácených dávkách a z letošních údajů od úřadu práce, za dva roky od začátku války do poloviny února stát vyplatil příchozím na humanitárních dávkách 16,33 miliardy korun. Českým domácnostem pak do loňského léta přispěl na solidární ubytování uprchlíků částkou 2,84 miliardy korun. Podle ministerstva v solidárních domácnostech pobývalo až 44 procent příchozích. Teď 70 procent uprchlíků žije v nájmu, čtyři pětiny z nich si ho hradí celý sami. V nouzových ubytovnách bydlí 16 procent lidí s dočasnou ochranou. Tři pětiny příjemců humanitární dávky tvoří děti a další desetinu ostatní zranitelní lidé, tedy třeba senioři či invalidé.

Podle ministerstva pracuje nyní 118.000 lidí s vízem k ochraně. Jurečka uvedl, že v zaměstnávání uprchlíků Česko „významně předstihuje“ jiné evropské země. Experti a organizace na pomoc příchozím ale poukazují na to, že Česko dosud nedokáže využít dovedností a znalostí uprchlíků. Jako hlavní problém vidí nedostatečnou jazykovou přípravu a složité uznávání dosaženého vzdělání. Úřad práce sdělil, že uprchlíci pracují většinou v pomocných či dělnických profesích. Podle ministra je tuto skutečnost „třeba vnímat v kontextu struktury poptávky na trhu práce“. Zaměstnavatelé mají zájem hlavně o pracovníky s nižší kvalifikací. Příchozí obsazují místa, která se dlouhodobě nedařilo zaplnit.

Výdaje na nouzové ubytování, humanitární dávku a solidární příspěvek a příjmy z odvodů, DPH a spotřební daně od uprchlíků v miliardách korun:

částky jsou zaokrouhleny

Zdroj: ministerstvo práce