MPSV v březnu předloží zákon o práci přes platformy, platit má od prosince

Norma o platformové práci přenáší do české legislativy směrnici EU s nastavením minimálních pracovních podmínek a ochrany osobních údajů v celé sedmadvacítce. Na uvedení do praxe do letošního 2. prosince měly členské státy přes dva roky, jinak jim hrozí sankce.

Podle legislativního plánu má nový zákon zavést opatření k usnadnění „správného určení statusu zaměstnance“. Při řízení algoritmy má zajistit transparentnost, bezpečnost, lidský dohled i odpovědnost, píšou autoři legislativního plánu. Normu mají doprovodit změny zákoníku práce i zákonů o zaměstnanosti, inspekci práce, pobytu cizinců, ochraně oznamovatelů, jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů či občanského soudního řádu. Spolupracují na nich ministerstvo spravedlnosti a Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle autorů plánu vláda novým zákonem plní i slib ze svého programu o boji proti práci načerno.

Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce bez zaměstnanecké ochrany. Doporučil důslednější kontroly inspekcí práce, certifikování platforem, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků i úpravu zákonů.

Podle zjištění se platformy dělily do dvou skupin. První dodávaly produkt jen on-line. Patřily tam služby nezávislých expertů, konzultace zdravotního stavu, mikroúkony jako třeba doplňování klíčových slov a soutěžní platformy, kde zaplaceno dostal jen ten, jehož nabídku si zákazník zvolil. Druhá skupina zahrnovala doručovací a taxi služby, zprostředkování řemeslníků, domácí práce a zajištění profesionálů pro příležitostné akce, tedy třeba kuchařů či hostesek.

Podle zprávy RILSA byly v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů měla znaky běžného zaměstnání. „Lze vážně uvažovat o tom, že se jedná o závislou práci konanou mimo pracovní poměr, tudíž nelegální,“ uvádí zpráva. Zástupci platforem ve výzkumu zmiňovali to, že řadu digitálních pracovníků ale zajímá jen výše výdělku a časová flexibilita.

Debatu o podmínkách platformové práce vyvolaly před pár lety informace od kurýrů jedné z českých firem, kteří pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Kritici to označovali za švarcsystém. Srovnávali to s německou pobočkou, kde lidé měli zaměstnanecké smlouvy. Zastánci naopak poukazovali na to, že u zaměstnanců zaměstnavatel platí vysoké odvody a jako OSVČ si lidé vydělají víc. Experti upozorňovali na rizika – na nejistou práci s okamžitou výpovědí či na budoucí minimální důchod.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}