MPSV v dubnu předloží novelu s úpravou rovného odměňování a práce přes platformy

„My jsme zvolili minimalistický přístup, tedy splnit evropské požadavky, ale zároveň nezatěžovat české zaměstnavatele zbytečnou administrativou,“ uvedl Juchelka. Dodal, že ministerstvo na novele spolupracovalo se zaměstnavateli. Jednalo i s odbory. S nimi nemá úplnou shodu, řekl ministr. Odborářské podněty se případně zohlední při vypořádávání připomínek k normě.

Podle vládních dokumentů ženy v ČR vydělávají ve firmách na stejných pozicích za srovnatelnou práci průměrně o desetinu méně než muži a ve veřejném sektoru o pět procent. Předpis EU z května 2023 má v unijních státech takzvaný Gender Pay Gap neboli výdělkovou propast řešit. Opatření se mají do praxe zavést do 7. června, jinak hrozí pokuty. Podle analýzy Comp&Ben Asociace se výdělky žen a mužů za stejnou práci liší o 3,4 procenta.

Podle Juchelky se zaměstnavatelé nebudou moci uchazečů o práci ptát na jejich předchozí výdělky. Budou zájemcům o místo muset předem sdělit minimální výši odměny. Ta by se měla stanovit podle „objektivních a nediskriminačních“ kritérií, jako jsou složitost, odpovědnost či namáhavost práce, uvedl ministr. Údaje o výdělcích se budou sbírat. Velké firmy a instituce by je měly hlásit od roku 2028, menší postupně později. Pokud by rozdíl výdělků, prémie a jiných odměn žen a mužů za stejnou činnost činil více než pět procent, zaměstnavatelé by museli stav napravit.

„Není to tak, že by zaměstnavatelé záměrně dávali ženám nižší platy. Je to spíše tak, že máme v České republice strukturální problém, že v některých oblastech a určitých kategoriích zaměstnání se platy a mzdy nesrovnávají,“ uvedla šéfka asociace personalistů Jaroslava Rézlerová. Podle ní by nová úprava mohla pomoci případné rozdíly odhalit.

Pokud se podle směrnice přidávalo v době, kdy lidé byli na rodičovské či ošetřovatelském volnu, měl by se upravit pak příjem i jim. Podle šéfa ministerské sekce zaměstnanosti Jiřího Vaňáska směrnice přímo dorovnání výdělků rodičů po rodičovské nenařizuje, takže ministerstvo požadavek bude řešit individuálně.

Minimální pracovní podmínky při práci přes digitální platformy podle směrnice EU by mělo Česko nastavit do 2. prosince. Podle Juchelky bude nutné v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů uvést, že se jedná o platformovou práci. Stát tak bude mít evidenci platforem. Novela zákoníku upřesní definici závislé práce, tedy zaměstnání. Změnit by se měla i definice nelegální práce.

Podle šéfky ministerské sekce legislativy Dany Roučkové by zaměstnáním měla být práce jménem zaměstnavatele, s jeho pokyny, dohledem, organizací práce a výkonem v pracovní době. Dalším znakem má být nadřízenost a podřízenost. Pokud by podle Juchelky měli kurýři, řidiči a další pracovníci pocit, že jejich práce znaky naplňuje a mají být zaměstnanci, mohli by se obrátit na inspekci práce a na soud. Platforma by pak měla prokázat, že se o běžné zaměstnání nejedná. Pokud budou lidé pracovat bez pracovní smlouvy či dohody, bude se to považovat za pracovní poměr, uvedl ministr ke změně definice nelegální práce. Inspekce práce by se nově měla zabývat jen neanonymními podněty.

Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce s okamžitou výpovědí i na budoucí minimální důchod. Podle zprávy RILSA byly v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů měla znaky běžného zaměstnání. Zástupci platforem ve výzkumu zmiňovali to, že řadu digitálních pracovníků ale zajímá jen výše výdělku a časová flexibilita.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}