Aktual.: 7.05.2026 18:14
Praha – Většina peněz vynaložených na Agenturu pro sociální začleňování nesloužila potřebným lidem, ale na její vlastní provoz. Zhruba 70 procent výdajů směřovala na mzdy zaměstnanců a tvorbu podkladů. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Bývalý vedoucí odboru pro sociální začleňování Martin Šimáček se k tvrzením Mrázové kvůli současným pracovněprávním vztahům nechtěl vyjadřovat, řekl ČTK.
Za vedení úřadu Mrázovou bylo v agentuře zrušeno deset míst a po reorganizaci dalších šest vzniklo. Agentura byla společně s odborem bydlení začleněna do nově vzniklého odboru rozvoje bydlení a soudržnosti. Odbory agentury kvůli tomu v březnu vyhlásily stávkovou pohotovost. Mrázová dnes řekla, že bude chtít zkontrolovat všechny projekty, které agentura spravovala. Zároveň uvedla, že problematicky financovaný byl i odbor bydlení.
Agentura pro sociální začleňování začala fungovat v březnu 2008 jako jeden z odborů úřadu vlády. Má přispívat ke zlepšení situace v místech s takzvanými vyloučenými lokalitami. Financuje se hlavně z evropských dotací. Od ledna 2020 spadá pod MMR, kam ji přesunula tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Následně se agentura přejmenovala na odbor pro sociální začleňování. Od letošního 1. dubna se na MMR odbor pro sociální začleňování spojil s odborem bydlení.
„Většina financí, které byly určeny na sociální začleňování a byla realizována odborem pro sociální začleňování, mířila primárně na platy, metodiky, analýzy, evaluace. Bavíme se tu o 70 procentech výdajů, které byly utraceny z těchto projektů a které nesměřovaly k cílové skupině, k lidem, kteří potřebují přímou pomoc, aby se dostali z pozice sociálního vyloučení a nebo aby se snižoval počet sociálně vyloučených v České republice,“ uvedla Mrázová.
Mrázová s odkazem na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu uvedla, že naopak rostl počet sociálně vyloučených lidí. Zároveň se za 20 let počet sociálně vyloučených lokalit zvýšil z 310 na zhruba 700. Zprávu úřadu týkající se odboru pro sociální začleňování získalo MMR na podzim 2024 a tehdejší vedení podle Mrázové konstatovalo, že jeho financování je nesystematické. Na podzim 2024 vedl MMR nejdříve Ivan Bartoš (Piráti) a po jeho odchodu kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení Petr Kulhánek (za STAN).
„V tuto chvíli jsme povinni projít všechny projekty, které odbor pro sociální začleňování realizoval a realizuje. Podívat se a zkontrolovat plnění výstupů projektů, čerpání lidských zdrojů a efektu vynakládání veřejných prostředků. Zejména pak na externí lidské zdroje a externí zakázky,“ dodala Mrázová. Zprávu bude 14. května probírat sněmovní kontrolní výbor.
Neefektivně byly podle Mrázové vynakládány i peníze na odboru bydlení. Tehdejší ředitel odboru Vít Lesák pak podle ní v roce 2022 až 2025 fungoval současně v kontrolní komisi Platformy pro sociální bydlení. Z té odešel až na konci května 2025 kvůli možnému střetu zájmu. Podle Mrázové byl tak Lesák tři roky zároveň ředitelem odboru a členem organizace, které MMR po dobu jeho působení dalo skoro čtyři miliony korun. Platforma za dobu Lesákova působení na MMR podle ministryně čerpala z veřejných prostředků skoro 70 milionů korun.
Lesák odmítl, že se dostal do střetu zájmů. On ani další zaměstnanci odboru bydlení se podle něj ze své pozice nemohli podílet na žádném hodnocení či přidělování dotací pro Platformu pro sociální bydlení, k čemuž má důkazy, řekl ČTK. Za Šimáčka a Lesáka se postavil Kulhánek. Na sociální síti X oba muže označil za uznávané experty, kterým Mrázová „nesahá ani po kotníky“.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}