Aktual.: 12.05.2026 13:02
Holovousy (Jičínsko) – Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i pokračování nynějšího sucha. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.
Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.
Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu, angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146.243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123.000 tun.
Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se podle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. „Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem,“ uvedl Ludvík.
Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již podle Ludvíka o kompenzace požádalo. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ uvedl 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl podle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ uvedl Ludvík.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
