Aktual.: 25.04.2026 06:20
Praha/Kyjev – Dříve studovala radiaci v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny, od začátku války se nicméně její výzkum změnil. Nyní se soustředí na odminování a analyzuje radiační rizika a zkušenosti z okupace Černobylu a Záporožské elektrárny na Ukrajině. Radiobioložka Olena Parenjuková v rozhovoru ČTK řekla, že mezi největšími mýty o současném Černobylu jsou mutace ekosystému v důsledku radiace, stejně jako tvrzení, že radiaci vynalezl člověk. Dodává, že radiace jako taková existovala ještě dávno před lidmi. V neděli uběhne 40 let od havárie v Černobylské jaderné elektrárně, která se řadí mezi nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky.
Podle Parenjukové se přírodní prostředí v uzavřené zóně v posledních desetiletích výrazně proměnilo především kvůli omezení lidské činnosti. „Ekosystémy se změnily hlavně proto, že z oblasti odešli lidé, nikoli kvůli radiaci,“ uvedla. Mutace organismů se podle ní vyskytují, nejsou však na první pohled patrné a bez specializovaného výzkumu je nelze rozeznat.
Uzavřená zóna dnes podle vědkyně slouží jako unikátní přírodní laboratoř. Vědci zde zkoumají například šíření radionuklidů v prostředí nebo změny ekosystémů po ukončení intenzivního hospodaření. Výzkum se zaměřuje i na půdní mikroorganismy.
Radiobioložka upozornila na časté nepochopení samotné podstaty radiace. „Radiace existovala dávno před lidmi a bude existovat i po nás. Je to přírodní jev, záleží na tom, jak ji lidé využívají,“ řekla. Problémem podle ní nejsou samotné jaderné technologie, ale lidská rozhodnutí, například nedodržování bezpečnostních pravidel.
V posledních letech se podle ní do popředí dostávají nová rizika spojená s válkou na Ukrajině. Jaderná zařízení se ukázala jako zranitelná vůči vojenským útokům, přestože byla dlouhodobě považována za objekty chráněné mezinárodním právem. „Pokud někdo tato pravidla nerespektuje, žádná ochrana neexistuje,“ uvedla Parenjuková.
Za závažný problém označila Parenjuková situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která je pod ruskou kontrolou. Zaměstnanci podle ní pracují pod velkým tlakem a někdy čelí vydírání či ohrožení svých rodin. „Lidé jsou součástí provozu elektrárny. Pokud nejsou v dobrém psychickém stavu, zvyšuje to riziko,“ řekla.
Další hrozby podle Parenjukové představují vojenské útoky na energetickou infrastrukturu nebo dopady klimatických změn, například nedostatek vody pro chlazení elektráren. Připomněla také, že loni byl poškozen ochranný kryt černobylského reaktoru ruským dronem.
Válka zásadně ovlivnila i samotný výzkum, který Parenjuková prováděla. „Moje laboratoř byla okupována a vybavení zničeno,“ uvedla. Kvůli bezpečnostní situaci podle ní nyní není možné v oblasti pokračovat v běžném výzkumu.
Evropské státy by se podle vědkyně měly připravit na možnost vojenských hrozeb vůči jaderným zařízením a posílit jejich ochranu. „Zkušenosti z Ukrajiny by měly být varováním i pro další země do budoucna,“ dodala.
Jaderný reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny musely být evakuovány a prakticky nad celou Evropu se rozšířil oblak radiace. Sovětské úřady nasadily obrovské množství personálu a vybavení, aby se pokusily zvládnout následky havárie. Poslední funkční reaktor elektrárny byl odstaven v roce 2000.
Rusko podle Kyjeva při útocích na Ukrajinu opakovaně vysílá drony a rakety v blízkosti Černobylské jaderné elektrárny, čímž zvyšuje riziko vážné nehody. Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko tento týden uvedl, že tyto přelety nad jadernými zařízeními nemají vojenské opodstatnění a slouží spíše k zastrašování.
Černobyl změnil postoj veřejnosti k jádru, důvěra se stále obnovuje, říká vědec
Praha – Černobylská havárie v dubnu 1986 měla zásadní dopady na postoj veřejnosti k jaderné energetice. Ten se nicméně začal negativně měnit už před ní, sdělil ČTK Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Důvěra společnosti v jadernou energetiku se podle vědce obnovuje do dnešních dnů.
Aktivisté začali podle Wagnera proti jaderné energetice vystupovat už v 70. letech, tehdy ale protesty cílily zejména proti testování jaderných zbraní. V 50. a 60. letech panoval ve světě velký obdiv k jaderné energii, od které si společnost slibovala zajištění velké části energetických potřeb lidstva. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že její rozvoj bude technologicky a ekonomicky náročnější, než se původně očekávalo. Na počátku 70. let přišla ropná krize, která vedla státy s rozvinutými technologiemi, které měly malé zásoby ropy, jako byla například Francie, k intenzivnímu rozvoji jaderné energetiky.
Wagner připomněl havárii nového reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity stejně jako zdravotní dopady na zaměstnance i obyvatele v okolí byly sice zanedbatelné, přesto událost západní společnost značně ovlivnila a zapříčinila, že se plánování i výstavba nových jaderných bloků v rozvinutých zemích začaly zpomalovat.
Havárie v Černobylu pak podle Wagnera obrat postoje veřejnosti k jaderné energetice dokonsls. Nastal při ní masivní únik radioaktivity, která zasáhla 200.000 kilometrů čtverečních evropského území a vyžádala si na 170 000 obětí. Nedůvěru veřejnosti prohloubilo i utajování skutečných důsledků havárie Sovětským svazem, jehož byla Ukrajina v roce 1986 součástí.
Po černobylské havárii se podle Wagnera rozvoj energetiky do značné míry zastavil. Přechod k elektroenergetice, ve které hrálo dominantní úlohu jádro, dokončila pouze Francie, následovaná Švédskem a Švýcarskem, které kombinovaly jaderné zdroje s vodními. Další státy od svých původních plánů na výrazný rozvoj jaderných zdrojů ustoupily.
V České republice má podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z minulého roku 59 procent respondentů obavy z používání jaderné energie. Výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podpořily zhruba čtyři pětiny populace.
Přestože přinesla havárie v Černobylu velký posun v požadavcích na bezpečnost jaderných technologií, obnovit důvěru veřejnosti k nim je v evropských zemích podle Wagnera náročným úkolem, který si vyžádá ještě spoustu času.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
