MZd neplánuje zásadně měnit očkovací strategii, uvedlo po schůzce ministra s SPD

SPD přijatý dokument dlouhodobě kritizuje. Podle jejího předsedy Tomia Okamury představuje nepřijatelný nátlak na občany, aby se nechali očkovat vakcínami, jejichž aplikace není povinná.

„V rámci dnešní pracovní schůze se ministr zdravotnictví a zástupci SPD dohodli, že debata o Národní očkovací strategii 2025–2029 bude i nadále probíhat věcně, s důrazem na data a ochranu veřejného zdraví,“ uvedla Povolná.

Strategie podle ní neobsahuje žádná nová povinná očkování a plně respektuje princip dobrovolnosti zakotvený v programovém prohlášení vlády. „V tuto chvíli ji neplánujeme zásadně měnit ani znovu předkládat vládě,“ dodala.

V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. V očkování dětí nebo dlouhodobě využívaných vakcínách, jako je látka proti tetanu nebo žloutence, podle pondělního Okamurova vyjádření SPD problém nevidí. Naopak odmítá tlak na očkování proti chřipce či covidu-19. „Nechceme žádný nátlak na očkování těmito novými typy vakcín,“ řekl.

Dokument podle něj zavádí tento tlak prostřednictvím ekonomické motivace. „V národní očkovací strategii jsou například bonifikace zdravotnických zařízení za vysokou proočkovanost pacientů,“ uvedl Okamura. Vadí mu také finanční motivace zaměstnavatelů nebo začlenění vakcinace do ochrany zdraví při práci.

Cílem strategie je podle MZd zvýšit podíl očkovaných lidí v populaci, zejména nepovinnými vakcínami, a větší odolnost společnosti při pandemiích. Socioekonomické dopady dokument vyčísluje na desítky miliard korun ročně. Jen chřipka podle strategie každoročně vyřadí z práce více než 100.000 lidí, průměrně na 13 dní, což znamená ztrátu téměř dvě miliardy korun. Očkování proti chřipce absolvuje každoročně asi sedm procent Čechů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}