Na Břeclavsku vyzvedli urnu s ostatky popraveného kněze Václava Drboly

Pro církev je to výjimečná událost, která se na území brněnské diecéze koná poprvé za dobu její existence, tedy od roku 1777. „Je to zvláštní okamžik, u kterého jsem ještě nikdy nebyl a nejspíš už ani nebudu,“ řekl novinářům generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka.

Drbola byl po popravě zpopelněn a jeho ostatky měly zmizet beze stopy. Pracovníci pohřební služby však urnu tajně uchovali. V době pražského jara ji předali příbuzným, kteří pak urnu v 80. letech uložili do rodinného hrobu, popsal biskupský delegát Karel Orlita.

Cílem dnešního procesu bylo ostatky nalézt, ohledat a potvrdit, že jde o Drbolův popel. „Nejedná se o běžnou exhumaci, ale o zvláštní liturgický a právní akt, který má v církvi dlouhou tradici. Již první křesťané slavili eucharistii na hrobech mučedníků a uchovávali jejich památku jako svědectví víry. Také dnes jsou ostatky blahoslavených a svatých předmětem úcty, neboť odkazují na vítězství Krista v jejich životě,“ uvedl Orlita.

Práci na hřbitově přihlížel také Drbolův synovec Josef Holacký, který blahořečení vnímá jako satisfakci. Jednak pro strýce, který podle Holackého zasluhuje úctu, jednak pro příbuzné, na které si mnozí v 50. letech „ukazovali prstem“ a měli je za vyvrhele.

Papež Lev XIV. nedávno podepsal dekret o blahořečení Drboly a také dalšího popraveného kněze Jana Buly. Oba byli odsouzeni v takzvaných babických procesech. Drbolovy ostatky církev po slavnosti blahořečení, která se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti, umístí v kostele svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde, třeba právě ve Starovičkách.

Uměleckou podobu hlavního jaroměřického relikviáře navrhl sochař Otmar Oliva. Symbolicky pro oba muže, reálně v něm však budou jen Drbolovy ostatky a fragmenty Bulova primičního ornátu. Přesné místo Bulova posledního odpočinku totiž zůstává neznámé.

Oba kněží figurovali ve vykonstruovaných procesech. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi.

Drbola je rodák ze Staroviček a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Slavnost, která završí blahořečení Buly a Drboly, bude 6. června v Brně

Slavnost, která dovrší blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti. Biskupství očekává tisíce návštěvníků. Katedrála by kapacitně nestačila, řekl novinářům biskup Pavel Konzbul. Veškeré akce spojené s blahořečením se ponesou v duchu hesel Věrnost pravdě, Síla lásky a Moc odpuštění.

Pro výstaviště se církev rozhodla kvůli vysoké kapacitě areálu, možnostem parkování i dostupnosti hromadnou dopravou. „Je to ideální prostor, věříme, že bude vyhovovat návštěvníkům z diecéze, z celé republiky i ze zahraničí,“ uvedl za organizační tým Zdeněk Novák.

Dopolední komponovaný program a slavnostní mše se uskuteční v pavilonu F, kam by se mělo vejít zhruba 6000 sedících. Organizátoři s předstihem spustí registraci návštěvníků, kteří tak získají místenky.

Slavnosti se jako papežský legát zúčastní kanadský jezuita Michael Czerny, brněnský rodák, jehož rodina v roce 1948 emigrovala. „Kardinál Czerny má k Brnu vztah, strávil tady v posledních letech několik měsíců. Jsme rádi, že přijede zrovna on. Díky svým rodičům dokáže pochopit, co se v této zemi odehrávalo,“ řekl Konzbul.

Před červnovou slavností chystá biskupství řadu akcí, aby na příběh Buly a Drboly upozornilo nejen věřící, ale celou společnost. Vzniká animovaný film, budou výstavy, setkání církevních škol nebo poutě.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Buly a Drboly loni v říjnu. Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. „Znamená to, že církev oficiálně a veřejně prohlašuje, že dotyčný je ve slávě boží, že může být veřejně uctíván a že se stává pro věřící vzorem křesťanského života a věrnosti Kristu,“ řekl Karel Orlita, jenž vedl diecézní část procesu blahořečení.

K blahoslaveným se věřící mohou modlit a prosit u nich o přímluvu. Zároveň jde o morální rehabilitaci oběti totality a varování před každou formou státní svévole, doplnil Orlita. Podle Konzbula reprezentují Bula a Drbola i další oběti komunismu – zavražděné, vězněné, pronásledované či zbavené domova a majetku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}