Mapa trati 224 mezi Tborem a Pelhimovem
eskomoravsk transverzlka byla jednm z ambiciznch elezninch projekt v 19. stolet. Byl to vlastn soubor loklnch drah, kter ml propojit u postaven trat, kter vedly tradinm severojinm smrem, tedy z Vdn na sever. Transverzlka zanala na zpad eskch zem v Domalicch, vedla pes Moravu a do Hornch Uher (dnen Slovensko) vstupovala skrz Vlrsk prsmyk.
O trasovn drhy na Vysoin se debatovalo hodn pes dvacet let. Vdy prvn vahy o jejm zbudovn vznikly po prohran prusko-rakousk vlce v roce 1866. Prusov toti tehdy pochopili, e vojsko nejrychleji pesunou prv vlakem.
A to tak nevypad, sek z Tbora do Horn Cerekve vede velmi nronm ternem plnm pomrn hlubokch dol. Na stavb proto pracovaly stovky dlnk z Itlie, takzvan barabov. Ti tak postavili sedm mohutnch kamennch viadukt, ktermi se tra 224 dodnes pyn. Prvn vlak z Tbora do Horn Cerekve po drze projel 17. prosince 1888.
Tra 224 mezi Tborem a Horn Cerekv si stle dr loklkov charakter. Prvn st z Horn Cerekve do Pelhimova jsme vm ukzali u ped lety, dnes si projedeme zbytek. Na cestu jsme vyrazili jednoho slunenho letnho dne osobnm vlakem eskch drah.
Tra 224 z Tbora do Pelhimova si mete projet za 4 minuty:
Jzdu z jinch ech na vysoinu zanme v Tboe. Zkuenm turistm urit nemusme radit, kam se v historickm mst vypravit. Ve stedovkm centru husitskho msta najdeme muzeum s podzemnmi chodbami, vyhldkovou v kostela Promnn Pn, hradn v Kotnov, bval klter bosch augustinin, ale i nov muzea: okoldy a marcipnu, pivovarnictv nebo hudby. Obdivovat meme tak dochovan hradby se soustavou bat a bran.
Krom Drhy csae Frantika Josefa z eskch Budjovic do Prahy, kter Tborem prochz, za tborskm ndram zan tak jedinen Kikova tra do Bechyn. Byla to prvn ryze elektrick drha v bvalm Rakousku-Uhersku.
Zatmco Bechyka odbouje vpravo, nae tra se st doleva. Jako prvn je na trase zastvka Tbor-Mice, na dohled od stejnojmennho zmku. Barokn stavbu si mete prohldnout celoron, ovem po pedchoz telefonick domluv.
Dlouhm rovnm sekem opoutme Tbor a po ocelovm most pejdme dlnici D3. Ostatn most si dnes uijeme vce ne dost. Musme objet Knec rybnk, kter stl stavb drhy v cest u v 19. stolet. Za obloukem se k na trati pipojuje vleka epro, na kterou v zastvce Smyslov navazuje pomrn velk pedvac kolejit.
Za Smyslovem pejdme prvn kamenn viadukt. Ve vce zhruba 20 metr se klene na Chotovinskm potokem. Druh viadukt ns ek tsn ped stanic Chnov, ten pekonv Velmovick potok.
Mezi Tborem a Pelhimovem je nkolik kamennch viadukt
Chnov je roditm slavnho eskho sochae Frantika Blka, mete si prohldnout jeho vilu, navtvit mete i msto jeho poslednho odpoinku na zdejm hbitov. Poznte ho snadno podle ptimetrov sochy Modlitba nad hroby.
Milovnci podzem se zase mohou vydat od ndra na sever. Po modr turistick znace po tech kilometrech dojdou k Chnovsk jeskyni, jedin pstupn na jihu ech. Otevr zatkem dubna a oteveno m a do konce jna, denn krom pondl.
Jen co vyjedeme ze stanice Chnov, je tu dal viadukt, v poad tet, nad Chnovskm potokem. tvrt kamenn most stoj tsn za zastvkou Pon.
A u je tu Obrata. Z jedn strany obyejn stanice, pokud ale ndran budovu obejdeme, objevme koleje o rozchodu 760 mm. zkokolejka do Jindichova Hradce sice v tuto chvli ze znmch dvod nejezd, my ale vme, e se alespo turistick sezonn provoz poda v dohledn dob obnovit. Te se aspo mete podvat na jeden z naich pedchozch dl, ve kterm jsme tmto technickm uniktem jeli.
Na zkokolejce v Obratani as plynul pomaleji, rozdly mezi rokem 1969 (vlevo) a 2019 (vpravo) nejsou tm znt.
Do Pelhimova za Nvtvnky
Za zastvkou impach se tra no do dol Kejtovskho potoka, kterm dojede a do stanice Pacov. O tamnm nejslavnjm rodkovi jste se urit ve kole uili, jist si ho ale nespojujete s Pacovem. Onou celebritou je bsnk Antonn Sova. Dovzdlat se mete v jedn z expozic mstskho muzea. Krom toho se dozvte tak o historii Pacovska a vztahu Pacova a motocykl. Necelch 5 kilometr od ndra po erven znace najdete hrad Kmen. Ten je vak v souasnosti kvli rekonstrukci uzaven.
Za Pacovem se Regionova eskch drah penese hned pes ti kamenn viadukty za sebou. Ten prostedn pes Novodvorsk potok m ctyhodnch 11 pol a je kulturn pamtkou. Za viadukty opoutme kraj hlubokch dol, ekaj ns zastvka Leskovice a stanice Nov Cerekev, kde kiujeme s protijedoucm vlakem.
Stanice Nov Cerekev
V Nov Cerekvi si mete prohldnout zdej synagogu, mimochodem vzorn opravenou. Od roku 1945 slouila jako sklad, ale v roce 1997 se ji prask idovsk obci podailo vykoupit a rekonstruovat. Pro veejnost je pstupn od ervna do z. V nedalekch Stanovicch maj mal zemdlsk muzeum, kter pedstavuje prci na statku na potku 20. stolet. Kdy budete chtt, pr vm pj i kon.
Zastvka Vlsenice vypad tuctov, i tady se d najt zajmav pbh. Do roku 1950 toti vedly koleje o nkolik destek metr dl. Tehdy byla tra ve Vlsenici napmena a zastvka pesunuta. Pvodn budova se strnm domkem tak te stoj osamocena.
Tra 224 vede malebnm krajem na pomez jinch ech a Vysoiny
Za Vlsenic nkolika velkmi oblouky pomalu klesme do stanice Pelhimov, konce na dnen cesty. Pvodn stanin budovu, typickou pro transverzlku tady u ale nenajdeme, minulmu reimu se nezdla dost honosn, a tak ji nahradil nevzhlednou krabic. Na msto, kde se natel slavn seril Nvtvnci, si rozhodn vyhrate aspo jeden den. Pelhimov je centrem eskch rekord, v Doln brn mstskho opevnn je jejich muzeum.
Prohldnout si ovem mete i Muzeum Vysoiny v tamnm zmku nebo pamtn s slavnch pelhimovskch rodk bratr Lipskch. Zlobiv dti (ale i ty hodn) vezmte do Pelhimovskho pekla nebo do nedalekho Muzea straidel. A po chvilce straen se mete vydat do Dkansk zahrady k malebnmu domeku tamnho dkana Frantika Bernarda Vaka, kter celou zahradu obnovil.
Slavnostn vyzdoben ndra v Pelhimov v roce 1938. Tehdy se slavilo 50. vro drhy z Jihlavy do Tbora. Budova v pozad u od roku 1985 neexistuje, byla nahrazena novou.
eleznin vlet vlakem eskch drah z Tbora na Vysoinu vem vele doporuujeme. Kdo netou po pamtkch a ruchu civilizace, me se ponoit do hlubokch les (obas ohlodanch krovcem) mezi Chnovem a Obratan. ekaj na nj destky kilometr neznaench cest a meme vs ujistit, e za cel den nepotkte ani lovka.
