Mapa eleznin trati mezi stanicemi st nad Labem zpad a atec
Se serilem Na co zr mainfra dnes projedeme dv historick trat pod Krunmi horami. Uvidme kraj, kter poznamenala tba hndho uhl, a to vetn eleznice. Velk st na cesty proto povede po novodobch pelokch. Celkov ujedeme 72 kilometr, vtinou po dvoukolejnch trasch, ale uvidme dokonce i tykolejn sek.
Mezi stm nad Labem a Oldichovem u Duchcova (dnes stanice bez osobnho provozu) pojedeme po pten trati stecko-teplick drhy, kter byla otevena u v roce 1858, aby spolenost mohla vozit uhl ten v okol Chabaovic do pstavu v st nad Labem. O nkolik let pozdji pak byly koleje prodloueny do Duchcova (1867) a nsledn pes Most do Chomutova (1870). Doprava na trati byla u v t dob natolik frekventovan, e j jednokolejn drha nestaila, a tak TD musela vybudovat druhou kolej.
V st nad Labem si stecko-teplick drha postavila samostatn ndra (dnen st nad Labem zpad), aby se nemusela handrkovat se Severn sttn drhou. Na konkurenn tra PrahastPodmokly se napojila dvma spojkami. Pi stanici TD vzniklo tak nejvt seaovac ndra v tehdej monarchii, nkter daje mluv o tom, e v dob nejvt slvy jm ron prolo vce ne 360 tisc nkladnch vagon.
Nejvt zmny na trati pily po druh svtov vlce. Masivnmu roziovn hndouhelnch dol musely ustoupit i koleje. V nmi projdnm seku to byly peloky z roku 1968 za Oldichovem u Duchcova a z roku 1982 mezi Trmicemi a Bohosudovem.
Druh st na cesty (Blinaatec) historicky spad pod Plzesko-bezenskou drhu. Tato dopravn tepna, kter zsobovala Plzesko severoeskm hndm uhlm, vznikla v roce 1872. Ani tto trati se nevyhnuly peloky, v roce 1968 byla zcela oputny koleje mezi Blinou a pvodn stanic Duchcov. Tehdy tam vlastn ob historick trat (stecko-teplick a Plzesko-bezensk) splynuly v jednu novou.
Gorila 150.007 v ele rychlku ve stanici Blina (28. kvtna 1997)
Pvodn jednokolejn drha byla v 60. letech 20. stolet z Obrnic do Postoloprt zdvoukolejnna, sek mezi eskmi Zlatnky a Blinou dokonce ztrojkolejnn (1979). V roce 1985 se tra z Obrnic do atce elektrifikovala.
I dnes je na obou nmi projetch secch pomrn il ruch. Tra z st nad Labem do Mostu brzd osobn vlaky eskch drah, drhu ze atce do Mostu zase osobn vlaky Regiojetu. Jedinou vjimkou bez pravideln osobn dopravy je sek esk Zlatnky Obrnice. Dky Sergeji Kladensk dopravn a strojn si ovem projedeme i ten.
Trasu z st nad Labem do atce si mete projet zrychlen za 5 minut:
Ve stnu Krunch hor
Nai jzdu zanme ve stanici st nad Labem zpad. A to tak na prvn pohled nevypad, m st nad Labem turistm opravdu co nabdnout. V severoesk metropoli se mete vyvzt lanovkou na vrch Vtrue s vletn restaurac a rozhlednou. Cestou dol nesmte minout stedovk popravit z roku 1543 a tak Muzeum civiln obrany. Prohldnout byste si mli mli vechny ti steck mosty, most Edvarda Benee, novodobou steckou dominantu, Marinsk most, a tak ocelov phradov eleznin most s lvkou pro p.
Na protj stran Labe, u stanice st nad Labem Stekov, je as od asu otevena historick parn vodrna. Letos to bude teba 15. ervna, kdy bude parn vodrna slavit svoje 150. narozeniny. Na stejn stran eky jsou pak ikony msta, zcenina hradu Stekov a Masarykovo zdymadlo.
V mstsk sti Kle najdete koupalit s termln vodou. Stoj za to tak obejt legendrn Marinskou sklu do tvrti Krsn Bezno, kde se na svahu rozkld steck zoo.
Vyrme k zpadu, tra dnes nese slo 130. Kousek za stanic se nae koleje stej vpravo. Rovn vede jednak tra na poiny, jednak pvodn tra TD, kter dnes za stanic Trmice kon na behu jezera Milada. Pokud bychom jeli po star trati, mohli byste v Trmicch navtvit tamn zmek s muzeem modelov eleznice.
Koleje nov peloky dvakrt podchzej a jednou po most pejdj dlnici D8. Kvli peloen trat bylo v roce 1982 oteveno nov ndra Chabaovice, jene pomrn daleko od msta. V roce 2008 ve stanici zastaven osobn provoz a od t doby je oputn. Kdyby tam vlaky zastavovaly, mohli byste navtvit chabaovick mstsk muzeum.
Mjen s vlakem eskch drah
V Krupce-Bohosudov bn osobn vlaky natst zastavuj, by historick ndra TD je o pr set metr dl. Z nov zastvky je to ovem bl k nejvtmu turistickmu lkadlu, k lanovce na Kom Vku (2,5 km po modr turistick znace). Je to nejstar sedakov lanovka a zrove nejdel visut lanovka bez mezistanice ns. Z Kom Vky doporuujeme udlat si okruh kolem zaniklch hornickch dl, navtvit tolu Star Martin a zavtat do hornickho msta Krupka.
Projedeme Probotov a u jsou tady Teplice v echch. Za prohldku stoj samotn ndran budova, kter je (na rozdl od naich zbr) erstv opraven. V lzeskm mst se mete vydat do prodnho parku kolem teplickho zmku, kter byl vybudovn u ped 400 lety a samozejm do zmku, kde najdete sdlo Regionlnho muzea.
V Teplicch mete objevovat tak nespoet kaen a fontn a teba si prohldnout tajemn Pravdlo, nejstar a nejsilnj teplick pramen. Za nvtvu stoj i tamn botanick zahrada.
Stanice Teplice v echch ped rekonstrukc ndran budovy
V etenicch se od TD odpojuje severoesk transverzlka, kter pes poiny a Radejn m do Lovosic, Litomic, eskou Lpu a kon a v Liberci. Ped zastvkou Jenkov-Oldichov, kter nahradila nedalekou stanici Oldichov u Duchcova, se naopak k stecko-teplick drze pipojuje Koz drha z Dna. sek z Telnice do Oldichova je ovem v tuto chvli nesjzdn.
Za Jenkovem-Oldichovem zan peloka z roku 1968. Pejdme pvodn tra a projdme okolo nov stanice Duchcov. Pamtkov chrnn stanin budova v bruselskm stylu je uzaven, take tento architektonick skvost si mete prohldnout jen zven.
Co si ve mst mete i spe muste prohldnout, je samozejm tamn zmek, ve kterm pobval znm italsk milovnk, dobrodruh a nakonec knihovnk Giacomo Casanova. K zmku pilh i rozlehl park. Dal turistovou zastvkou v Duchcov by mlo bt i tamn muzeum s expozicemi o historii msta nebo korcch a lapacch autkch mstn tovrny HIKO. Zajt mete tak k Duchcovskmu viaduktu, o kterm se za minulho reimu museli uit pln vichni. Bhem stvky a nepokojch tam v roce 1931 zemeli po stelb vojska tyi lid.
U z dlky je ze Sergeje Kladensk dopravn a strojn vidt mohutn elektrrna Ledvice. Me bt i ona dal turistick cl? Ano, na budov kotelny ve vce 140 metr je toti vyhldkov ploina. Muste se sice objednat dopedu, podstoupit krtk bezpenostn kolen, ale ty vhledy stoj za to.
Tra 130 vede v tsn blzkosti elektrrny Ledvice.
Vjdme do Bliny, msta vrazn poznamenanho tbou. Pvodn ndra stlo vce na sever, budova dvno vzala za sv. I nov stanin budova je problematick, opt vidme halu v bruselskm stylu. Nkolik let se vedl spor o to, zda ji opravit i zbourat. Te to vypad, e vyhrla prvn varianta.
Ve mst si vylpnte na v historick radnice, msto budete mt jako na dlani. A pokud byste ho chtli vidt jako z letadla, vyrazte na Boe. Vrazn znlcov masiv nad mstem urit nepehldnete. Z ndra je to po zelen turistick znace tyi a pl kilometru. Pozor ovem na peven, budete muset nastoupat 365 vkovch metr.
A se budete vracet zpt, pokraujte po zelen, dovede vs do bvalch blinskch lzn, kter vznikly v roce 1761 a brzy konkurovaly nedalekm Teplicm. Dnes je v provozu u jen strna tamn kyselky s infocentrem, ale mete se projt lzeskm parkem a zavtat do Lesn kavrny. Ta sdl v devnm pavilonu, kter byl do Bliny pevezen z prask jubilejn vstavy v roce 1891.
Na jih k atci
Za eskmi Zlatnky se n vlak st vlevo, co znamen, e nedojedeme do Mostu, jako bn osobn vlaky, ale do Obrnic. Tudy obvykle jezdvaj jen nklady. Obrnice bvaly kdysi vznamnou eleznin stanic, dnes m ndran budova tu smlu, e stoj nedaleko vylouen lokality.
Stanice Obrnice kdysi a dnes
Vydvme se na jih, te u po trati 123. Tento sek je dokonce tykolejn. Lev kolej pat vestkov drze, dal loklce do Loun a posledn dv koleje trati do Postoloprt. Pokud budete jzdu sledovat pozorn, uvidte ti druhy kilometrovnk, kad tra m pece vlastn slovn. Vechny ti drhy se dl na jednom mst, v naem kilometru 229,3 (Plzesko-bezensk drha je toti slovna ze elezn Rudy).
Opt meme pozorovat pibliujc se elektrrnu, tentokrt to jsou Poerady. Ve stejnojmenn stanici odboovala zruen tra pes Havra do Vrskman, kterou jsme vm ped lety pedstavili v serilu Zanikl trat. Z Poerad (8,5 km) a mon jet lpe z dal zastvky Vkov (8 km) se mete vydat na nedalek vrch Ran. Prv tam se zaala pst historie tuzemskho bezmotorovho ltn. Ostatn paraglidisty mete na Ran potkat i dnes.
Tra 123 vede tsn kolem elektrrny Poerady.
Ped Postoloprty projdme elezninm trianglem, kolej vlevo m pmo do Loun, kolej vpravo do Postoloprt a dl do atce. Triangl vznikl u v letech 19041905, hlavn kvli tomu, aby se nkladn vlaky od Loun dostaly na seaovac ndra v Obrnicch bez nutnosti vrati ve stanici Postoloprty.
Postoloprty jsou z turistickho hlediska oek. Tamn zmek u nkolik let chtr, o obnov zmeckho parku msto adu let mluv, a stejn je to s objektem pamtkov chrnnho pivovaru. Msto jakoby stle nco tilo. V kvtnu 1945 tady echoslovci bez soudu postleli stovky internovanch Nmc, kte pvodn ili v okolnch mstech a obcch. Masakr se sice pozdji nkolikrt vyetoval, ale nikdo nebyl za tuto vradu souzen. Kontroverzn tma je v Postoloprtech stle tabu.
Nicmn nae jzda pokrauje. Pmo naproti postoloprtskmu ndra z trat odboovala vleka na nkdej ateck letit. Byla postavena za druh svtov vlky, mila osm a pl kilometru, ale ped dvaceti lety byla vytrhna.
V koncov sti na cesty doporuujeme vystoupit v zastvce Dolej Hrky. Jen ti a pl kilometru od n toti stoj zmek Steknk, jedna z neprvem opomjench pamtek. Steknk pitom pat k nejvznamnjm rokokovm stavbm u ns. A pokud popojdete jet pt kilometr po tzv. Marinsk cest, dorazte k Leteckmu muzeu Korea-Merkur. Tam si pipomenete slavnou minulost ateckho vojenskho letit.
Sergej T679.1365 v ele nkladnho vlaku ve stanici atec (14. dubna 1988)
Tsn ped atcem se k na trati pipojuj koleje bval Buthradsk drhy z Lun u Rakovnka. Ve stanici atec nae dnen jzda Sergejem Kladensk dopravn a strojn kon.
Na turisty se v atci val chmel ze vech stran. ek na vs Regionln muzeum s expozic chmelovch znmek, Muzeum pivovarnictv atecka, Chmelask muzeum, Chrm piva a chmele s rozhlednou Chmelov majk i Chmelovm orlojem. Nudit se rozhodn nebudete, stejn jako my na cest vlakem z st nad Labem.
