Aktualizace: 14.05.2024 09:19
Brusel – Jak vypadá nový balíček protiruských sankcí, jaká pracovní skupina řeší změny pravidel společné zemědělské politiky, ale i to, jaké oslavy se v Bruselu chystají v souvislosti s výročím rozšíření Evropské unie. Na všechna tato témata dokáže v Bruselu odpovědět či sehnat odpověď Alice Krutilová, tisková mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU. Její rady i pomoc si chválí i zahraniční novináři, kteří často komplikované dění v unijních institucích pokrývají.
„Na mé práci mě baví její různorodost. Navíc je vždycky inspirativní bavit se s experty z různých oborů,“ řekla v rozhovoru s ČTK Krutilová, která před Bruselem působila v Praze na Úřadu vlády.
V roce 2004, když Česká republika vstoupila do Evropské unie, Krutilová maturovala. „Tehdy se otevřely hranice a člověk mohl jít studovat do zahraničí. Odjela jsem tedy studovat politologii a evropské vztahy do Francie,“ popsala Krutilová. Ve francouzském modelu školství měli přitom studenti povinnou stáž, nebo výměnný pobyt na univerzitě. Tak se dostala z Francie opět do Česka, k práci pro Úřad vlády, konkrétně do oddělení, které se zabývalo fungováním výboru pro EU.
„Byla to juniorní pozice, která se týkala hlavně organizace jednání, pořizování zápisů a agend,“ uvedla Krutilová. Začala nicméně postupně poznávat lidi zabývající se evropskou agendou napříč jednotlivými resorty. „Člověk si tam každý týden poslechl agendu od zemědělství přes průmysl až po zahraniční vztahy,“ dodala.
Politologie ji bavila už od střední školy, každý den četla noviny. „Tehdy běžely přístupové rozhovory a když člověk navnímal, co mu EU přináší, říkala jsem si, že by bylo dobré podívat se do nějaké starší členské země, která nemá školství založené na biflování a teorii,“ uvedla na dotaz, proč po střední škole zamířila právě do Francie. Evropská studia vystudovala na prestižní univerzitě Sciences Po, kromě angličtiny má tedy i vynikající francouzštinu.
„Bylo skvělé, že nás učili lidé z praxe, například z DG COMP (generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž – pozn. ČTK), kteří tehdy v Bruselu řešili konkrétní případy,“ dodala Krutilová.
Když vysokou školu dokončila, vrátila se opět na Úřad vlády a začala se zabývat specializovanější agendou vnitřního trhu a konkurenceschopnosti. V létě roku 2013 se přesunula do Bruselu, protože uspěla ve výběrovém řízení na takzvaného Mertense, tedy pravou ruku stálého zástupce ve výboru COREPER I .
Výbor stálých zástupců (COREPER) je spojovacím článkem mezi členskými státy a institucemi EU. Zasedají v něm velvyslanci (či jejich zástupci) jednotlivých členských států v Bruselu, nyní tedy 27, kteří vždy projednávají a připravují návrhy pro jednání ministrů zemí EU. COREPER II se zabývá politickými, ekonomickými a obchodními otázkami. COREPER I pak více technickými tématy, jako je doprava, energetika nebo životní prostředí. Úkolem Mertensů je pak zejména získat prvotní přehled o postojích, které budou delegace jednotlivých členských států na zasedání výboru COREPER prosazovat.
„Mertens je hodně koordinační člověk. Potřebujete znát desítky lidí, kteří s vámi pracují na stálém zastoupení, pak 27 dalších v pracovní skupině pro Mertens, rovněž 27 velvyslanců dalších členských států, nějaké lidi z institucí, z Evropské komise, z Rady EU, potažmo také z Evropského parlamentu. A než člověk pochopí různé procesy, jednací řády, či jak probíhá jednání COREPERu, trvá to třeba tak rok,“ popsala Krutilová.
Následně dva roky působila v pracovní skupině, která řešila podmínky odchodu Británie z Evropské unie, a v roce 2019 odjela zpátky do Prahy na Úřad vlády, kde byla ředitelkou Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU. Česká republika předsedala Evropské unii v druhé polovině roku 2022.
„Na mé práci mě asi nejvíce baví různorodost. A týká se to všech pozic, které jsem zastávala. Ráno se probudíte a řešíte rybolov, za dvě hodiny průmyslové emise, pak platformové pracovníky. Frustrující je, že do toho nikdy neproniknete do detailů, to nemáte šanci. Legislativní návrhy jsou mnohasetstránkové dokumenty, ale nějaké obecné povědomí o nich člověk získá,“ říká Krutilová.
Dá se tak velké množství témat, které EU řeší, vůbec usledovat? V posledních měsících, kdy končilo legislativní období současného Evropského parlamentu a na poslední chvíli se dojednávala spousta témat, se to podle Krutilové dost často ani nedalo. „Bylo otevřeno asi 150 legislativních filů, každý den jsem si četla shrnutí z různých pracovních skupin, což začalo chodit v sedm hodin večer a přicházelo třeba do tří do rána. Určité povědomí máte, ale když potřebujete zjistit něco do hloubky, vždycky jdete za nějakým expertem a necháte si to vysvětlit,“ uvedla mluvčí stálého zastoupení ČR při Evropské unii.
Po českém předsednictví jsou podle Krutilové Češi v Bruselu vnímaní jinak. „Ukázali jsme, že to myslíme vážně. Doufám, že se to časem projeví i na nějakém kariérním postupu Čechů, kteří jsou rozeseti v institucích, nebo na motivaci mladých lidí, aby do toho systému vstoupili,“ uvedla. Jak dodala, Češi mají v Bruselu dobré renomé, některá předsednictví podle ní pojala řízení unie mnohem chaotičtěji a nepředvídatelněji.
Jí samotnou ale práce pro unijní instituce neláká. „Mám ráda svoji zemi a baví mě pro Česko pracovat,“ uzavřela.
