Aktualizace: 30.07.2024 06:20
Praha – Za první rok účinnosti zákona, který chrání takzvané whistleblowery, se na ministerstvo spravedlnosti obrátilo 166 oznamovatelů protiprávního jednání na pracovištích. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon, sdělilo jeho tiskové oddělení na dotaz ČTK. Protikorupční spolek Oživení trvá na tom, že oznamovatelé by měli získat možnost anonymních podání a účinnou právní pomoc proti odvetným opatřením.
Ministerstvo loni od 1. srpna obdrželo 62 oznámení podle nového zákona, do letošního 23. července jich pak přibylo dalších 104. V loňském roce postoupilo úřadům 22 z nich, letos zatím 25 – v dalších pěti případech oznamovatelé danou věc předali veřejným orgánům sami.
Podle ministerstva se nepotvrdily obavy, že lidé budou ve velkém podávat neopodstatněná, zlovolná a šikanózní oznámení. „Z uvedených statistik je zřejmé, že značné množství oznámení – přinejmenším těch podaných ministerstvu spravedlnosti – se týká závažných porušení, k jejichž odhalení a prošetření by nemuselo bez existence zákona vůbec dojít,“ zhodnotil úřad rok fungování zákona v praxi.
Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů, zejména rovného zacházení či bezpečnosti práce. Zatím celkem 24 letošních oznámení obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů – nejvíce majetkových, následovaly činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství a dále trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.
Stále platí, že většina Čechů si na problémy v práci postěžuje doma, přátelům nebo kolegům, ale do oficiálního oznamování se nehrne, míní předsedkyně protikorupčního spolku Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.
„Naprostým základem je umožnit lidem, aby se chránili tím, že neposkytnou svoji totožnost a oznámí anonymně,“ uvedla s tím, že zákon by bylo vhodné novelizovat. Jeho současná podoba podle ní nenabízí právní pomoc pro whistleblowery, kteří se stanou cílem odvetných opatření. „Tím, že oznamovatelé musí vždy čekat až na rozhodnutí soudu, je pro ně oznámení nejistým dobrodružstvím,“ dodala.
Většina firem a úřadů splňuje podle šéfky Oživení své zákonné povinnosti – existují v nich lidé, kteří mají na starosti příjem a řešení oznámení. Zda jsou tyto oznamovací kanály skutečně funkční a zaměstnanci o nich vědí, však ukáže až delší časový horizont, poznamenala.
Podle dotazníkového průzkumu ministerstva loni 18 zapojených úřadů obdrželo celkem 187 oznámení vnitřním systémem, přičemž žádné neposoudily jako důvodné a spadající pod zákon. V soukromém sektoru pak dostalo 16 zúčastěných firem dohromady 53 oznámení, za důvodné označily 11.
Soukromý sektor přistupuje podle předsedkyně Oživení k oznamování lépe než veřejné instituce, protože přijímá i anonymní oznámení. Jako příklad dobré praxe zmínila společnost Vodafone. Její viceprezident Jan Klouda na dotaz ČTK sdělil, že firma má zavedený systém ochrany oznamovatelů již několik let ve všech pobočkách, takže nový zákon pro ni znamenal jen splnění několika formálních požadavků.
„Pokud zaměstnanci a dodavatelé vidí, že etické chování v souladu s pravidly je prioritou, sami se tak budou chovat. Proto je také důležité zjištěné nedostatky řešit včetně disciplinárních řízení, ukončování pracovních poměrů a trestních oznámení tam, kde je to na místě. Pokud je ale proces ochrany oznamovatelů pouze na papíře, žádný benefit nepřinese,“ uvedl manažer.
