Aktual.: 16.05.2025 20:13
Tirana – Na přístup Moskvy k jednáním s Ukrajinou, která přes tři roky vzdoruje ruské invazi, je třeba odpovědět větším sankčním tlakem. Prohlásil to dnes český premiér Petr Fiala po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Tiraně. Jeho vyjádření bylo reakcí na dnešní přímé rozhovory ukrajinské a ruské delegaci, které příměří nepřinesly. Fiala navíc, stejně jako vrcholní představitelé dalších evropských zemí, kritizoval nízkou diplomatickou úroveň Moskvou vyslané delegace. Německý kancléř Friedrich Merz na summitu vyzval ostatní lídry k tomu, aby si Evropa udržela USA na své straně. Američany označil za nenahraditelné.
„Pokud Rusko jedná tak, jak jedná, tak se náš tlak musí stupňovat,“ řekl Fiala českým novinářům.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Tiraně oznámila, že Evropská unie pracuje na novém sankčním balíčku. Zahrnovat podle ní bude sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází stávající exportní omezení, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.
„Toto by měl být balíček, který do značné míry ukáže, že evropské státy se nechtějí smířit s tím, co dělá Rusko a jakým způsobem přistupuje či nepřistupuje k mírovým jednáním,“ řekl Fiala.
Český premiér uvedl, že Ukrajina a ruská agrese patřily k hlavním tématům dnešní neformální schůzky v Tiraně. „Myslím, že tady panuje naprosto většinová shoda, že je potřeba tomu čelit, že sice jednání v Istanbulu mezi Ruskem a Ukrajinou jsou krokem správným směrem, ale zatím Rusko neukazuje dost vůle k ukončení agresivní války,“ dodal.
Evropa si podle Merze musí udržet Spojené státy na své straně
Evropa musí učinit vše, aby si udržela Spojené státy na své straně. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Představitele evropských zemí rovněž ujistil, že Německo bere vážně bezpečnostní hrozby, takže bude vydávat více na zbrojení.
„Nemůžeme nahradit to, co Američani dělají v Evropě pro náš mír a svobodu,“ řekl Merz. Uvedl rovněž, že Německo je Spojeným státům vděčné za to, co pro ně Američané po druhé světové válce učinili, neboť se stali zárukou míru.
Od lednového návratu Donalda Trumpa do křesla amerického prezidenta jsou vztahy mezi USA a evropskými zeměmi složité. Důvody napětí jsou mimo jiné Trumpova celní politika a také jeho požadavek, aby evropské země dávaly na obranu více peněz. Trump by chtěl, aby členské státy NATO vydávaly na obranu až pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
NATO nyní jedná o tom, jak by takové investice vypadaly. Jedním z řešením je do nákladů zahrnout investice do infrastruktury, kterou může využít i armáda.
Stávající dvouprocentní cíl investic do armády splnilo Německo poprvé v loňském roce. Merz dnes ujistil, že jeho vláda bude s navyšováním zbrojních výdajů pokračovat. „Utrácíme hodně a budeme utrácet ještě více,“ řekl. Zároveň poukázal na to, že není možné hovořit jen o penězích, ale také o efektivitě investic a zbrojního vybavení.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul přitom ve čtvrtek na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v turecké Antalyi podpořil Trumpův požadavek na masivní zvýšení výdajů na armádu, a to až ke zmíněným pěti procentům HDP. V Německu tím ale Wadephul vyvolal zdrženlivé až odmítavé reakce.
O potřebě většího zbrojení dnes v Tiraně hovořil i britský premiér Keir Starmer. Ten řekl, že do roku 2027 bude Británie dávat na armádu 2,5 procenta HDP. Více investovat do obrany chce i Česko, které plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta HDP.
