Aktualizace: 20.02.2024 09:10
Kyjev/Praha – Iveta Polochová) – Ukrajina, která se už dva roky brání ruské invazi, řeší spoustu problémů, přesto se snaží žít i kulturně. Řada umělců a interpretů odešla do zahraničí, hodně jich bojuje na frontě a kulturních představení je daleko méně než před invazí. Proto jsou kolikrát vyprodaná dopředu. ČTK to v telefonickém rozhovoru řekla ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Ukrajinci podle ní mají rádi českou kulturu, literaturu, filmy a v zemi je velmi populární česká hudba, především ta vážná, která tam má své tradiční posluchače.
O koncerty děl českých skladatelů je podle Souškové na Ukrajině obrovský zájem i nyní. „Sály jsou plné,“ uvedla s poznámkou, že České centrum tam zprostředkovává například koncerty hudby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. „Letos máme Rok české hudby, ale snažíme se domluvit i koncerty, řekněme, modernějších interpretů,“ dodala šéfka Českého centra v Kyjevě.
Jelikož je Ukrajina válečná zóna a Rusko podniká vzdušné údery i na území, kde se neodehrávají pozemní boje, nemůže teď kyjevské České centrum fungovat stejně jako jeho sesterské instituce v jiných zemích a zvát na Ukrajinu české interprety. „Koncerty proto hrají Ukrajinci. Jsou to ukrajinské orchestry nebo interpreti, kteří hrají českou hudbu. K (loňskému) 28. říjnu jsme zorganizovali koncert Smetanovy Mé vlasti ve spolupráci s kyjevskou filharmonií, kdy hudbu krásně interpretoval prezidentský orchestr. Zaplnil se celý sál,“ popsala.
Za poslední rok přichystalo České centrum na Ukrajině podobným způsobem několik koncertů, kromě představení v metropoli také v Dnipru na východě nebo ve Lvově na západě země. „V Kyjevě jsme mimo jiné pořádali menší komorní koncert k výročí Franze Kafky, který odehrálo lvovské divadlo, a představení bylo v krytu kyjevské filharmonie,“ řekla. Dodala, že filharmonie začala využívat po ruské invazi jako kryt svůj podzemní salónek. „Tím, že jsme seděli v tom salónku-krytu, tak jsme věděli, že i kdyby byl letecký poplach, tak nebudeme muset představení přerušovat.“
Kvůli bezpečnostní situaci muselo České centrum v Kyjevě omezit některé akce, jako byly v minulosti třeba literární čtení či výstavy. „Pokud chcete pořádat hromadnou akci v Kyjevě, potřebujete mít blízko kryt, nebo vyřešenou bezpečnost tohoto typu,“ sdělila ředitelka instituce a podotkla, že centrum nyní mimo jiné posílá ukrajinské umělce do Česka na různé programy, vydává knižní překlady českých autorů do ukrajinštiny nebo pořádá workshopy a semináře pro určité profese.
A pokračuje ve výuce češtiny. Byť – opět z bezpečnostních důvodů – jsou nyní lekce on-line. „Kurzy češtiny jsou na Ukrajině velmi populární. Ukrajinci mají rádi českou kulturu, literaturu, filmy a znají spoustu osobností české historie… Mnoho jich chce studovat na českých univerzitách, popřípadě v Česku pracovat. Asi 99 procent našich studentů jsou mladí lidé,“ uvedla. „Ve srovnání s dobou před ruskou invazí byl (v návštěvnosti) rapidní pokles. Zvlášť v prvním roce. Teď to lehounce začalo zase stoupat. Před invazí jsme měli kolem tisíce studentů (ročně), nyní to jsou řádově nižší stovky,“ podotkla Soušková.
České centrum, které v Kyjevě působí od roku 1996, vede od loňského února, přímo v ukrajinské metropoli žije od dubna. „Z Česka jsem tady vyslaná jenom já, zbytek našich zaměstnanců jsou Ukrajinci, respektive jsou to ženy, kterých je celkem šest,“ uvedla šéfka centra, která se stejně jako ostatní musí v napadené zemi vyrovnávat s bezpečnostními riziky, byť se frontová linie nachází na východě a jihu země. Všude ale hrozí ruské vzdušné údery, před kterými varují letecké poplachy.
„Nejhorší jsou poplachy v noci, když se to spustí třeba ve čtyři hodiny ráno a letí balistické střely. Musím vstát z postele a jdu do podzemních garáží. Tam jsem třeba několik hodin, než to skončí. Pak jdu dost často rovnou z těch garáží se nasnídat a do práce,“ popsala Češka, která se stejně jako její ukrajinské kolegyně vzhledem k zimnímu období potýká se zdravotními následky kvůli dlouhým pobytům v chladném podzemí.
Problematické je i cokoliv plánovat. „Plánujeme maximálně v horizontu dvou měsíců. Naši partneři vědí, že se situace dynamicky mění a za týden může být vše jinak. Většinou něco naplánujeme, zvážíme, co by se mohlo pokazit, připravíme se na všechny varianty, odvedeme práci a pak to vyjde, nebo nevyjde… Když to vyjde, tak jsme šťastní,“ řekla. Zmínila například odchody Ukrajinců na frontu: „Stalo se, že jsme domlouvali spolupráci s projektovým manažerem nebo s umělcem a on v poslední fázi dobrovolně narukoval nebo ho odvedli, a náš projekt padl. Musíme počítat i s touhle variantou.“
Jako pozitivní naopak hodnotí spolupráci s Ukrajinci, které označuje za kreativní, otevřené a přátelské. „Baví mě verva lidí něco dělat. Nesednou si někde v koutku a neřeknou ‚máme válku, nemůžeme nic dělat, tak budeme všichni v depresi a kašleme na to‘. Je tady vidět obrovské vypětí, nasazení celého národa, aby každý ve své sféře dělal to, co může,“ řekla Soušková.
ipl mka
