Nálezci zlatého pokladu u Zvičiny na Trutnovsku si rozdělí 11,7 milionu korun

Poklad byl zakopán po roce 1921. Obsahuje 598 mincí a více než 30 šperků, tabatěrek a jednotlivostí. Analýza potvrdila ryzost zlata téměř u 600 mincí. Hodnota nalezeného zlata je 11,7 milionu korun.

Podle odhadované hodnoty se jedná o největší nález svého druhu v dějinách kraje, uvedl náměstek. „Jednalo se o nález mimořádné hodnoty, což se projevuje i na stanovené výši odměny, která bude vyplacena. Na místě je také poděkování oběma poctivým nálezcům, kteří všechny předměty po nálezu předali pracovníkům muzea,“ uvedl Štěpán.

Královéhradecký kraj postupoval při vyplacení nálezného podle zákona o státní památkové péči, který určuje, že nálezci mají nárok na finanční odměnu. „U nálezů drahých kovů se odměna obvykle rovná ceně kovu. Podle tohoto zákona mají nálezci podobných nálezů povinnost ohlásit je nejbližšímu muzeu či archeologickému ústavu. Tyto nálezy se stanou vlastnictvím kraje, ve kterém byly nalezeny,“ uvedl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Naopak lidé, kteří by nález zatajili, by se podle stejného zákona dopustili trestného činu či přestupku.

Dva turisté našli poklad v únoru 2025 v kamenném valu na úbočí Zvičiny. Původ depotu není jasný, stejně jako se neví nic o původním vlastníkovi. Podle zástupců Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako někdo z německy hovořících obyvatel Sudet, kdo byl po válce deportován.

Dvě nalezené schránky obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů. Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5230,56 gramu, přičemž cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2237,50 koruny za gram zlata.

Poklad je v hradeckém muzeu, část nalezených artefaktů čeká zásah restaurátorů. Muzeum také plánuje vystavení celého souboru. „Zajímavostí je, že se dosud nepodařilo odhalit původ celého pokladu, podle průzkumu je možné uvést, že poklad byl na úbočí Zvičiny uložen až po roce 1921,“ uvedl Lechmann.

V porovnání s podobnými nálezy v Česku jde podle zástupců MVČ o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}