Náměstci Hřib a Pospíšil dnes rezignovali na svou funkci ve vedení města

Hřib i Pospíšil uspěli v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Hřib se ve vedení města rozhodl skončit právě poté, co uspěl. Pro Prahu chce pracovat i ve Sněmovně, a to hlavně na zjednodušení dopravních investic, řekl. Navíc zůstane řadovým pražským zastupitelem a setrvá i v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku (DPP), což kritizovala opozice. „Pokud nový náměstek pro dopravu nebude stát v čele dozorčí rady DPP, spolupráce s největší městskou firmou se zpomalí a nebude efektivní,“ uvedl například opoziční zastupitel Adam Scheinherr (Praha Sobě). „To propojení je pro fungování města klíčové,“ dodal.

Hřib uvedl, že v pozici předsedy dozorčí rady DPP zůstane mimo jiné proto, že Beránek je už v dozorčích radách městských společností Technická správa komunikací (TSK) a Operátor ICT. Navíc to podle něj zanechá kontinuitu práce.

Někteří zastupitelé uvedli, že možným důvodem, proč chce Hřib v dozorčí radě zůstat, může být i to, že mu jako neuvolněnému zastupiteli náleží odměna za působení v ní. Hřib to vyloučil. „Odměňování probíhá dle zákona, nedojde rozhodně k nějakému porušování,“ řekl. „Navíc kvůli tomu, že tedy Jaromír Beránek zůstává v dozorčích radách TSK a Operátoru ICT, tak tím, že se stane uvolněným, tak tu odměnu dostávat přestane. Takže v celkovém účtu dojde naopak, řekněme, k nějaké úspoře,“ vysvětlil Hřib. Měsíční odměna činí 45.000 korun.

Beránek chce pokračovat v digitalizaci. Z investic zmínil tramvajové trati do Malešic a na Václavském náměstí. Nakupovat se podle něj dál budou trolejbusy a bateriové autobusy. Chce také jednat o omezení individuální dopravy na obou březích Vltavy v Praze 1, tedy na Smetanově nábřeží a na Malé Straně. Beránek zatím vedl výbor zastupitelstva pro evropské vztahy a evropské fondy. Na tomto místě ho má nahradit zastupitelka Pirátů Gabriela Lněničková.

Pospíšil usiloval o odchod z funkce náměstka primátora pro kulturu už na jaře z rodinných důvodů. V křesle radního pro kulturu ho měl již tehdy vystřídat stranický kolega Slabihoudek a náměstkem se měl stát radní Michal Hroza (TOP 09). Na této výměně však v koalici nebyla shoda ze strany Pirátů a dohoda vznikla až nyní.

„Mou prioritou bude podpora kulturních institucí i nezávislé scény a zároveň dotažení zásadních investic a projektů – od dokončení prvního depozitáře Galerie hlavního města Prahy přes přestavbu Švandova divadla či zhotovení repliky sochy Rovnováha,“ uvedl Slabihoudek.

Pospíšil ve vedení města působil jako neuvolněný člen, takže za funkci nepobíral plat. Naopak Slabihoudek bude radním uvolněným. Aby nevzrostl počet uvolněných politiků, má se pozice předsedy výboru pro energetiku, kterou zastává Jan Chabr (TOP 09), změnit na neuvolněnou.

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 116,35 mld. Kč a výdaji 119,05 mld. Kč

Pražský magistrát bude v příštím roce hospodařit s příjmy 116,35 miliardy korun a výdaji 119,05 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziročně více. Rozpočet dnes schválili městští zastupitelé. Rozdíl příjmů a výdajů zhruba 2,7 miliardy korun město pokryje z úspor z minulých let. Na investice je vyčleněno zhruba 23,03 miliardy korun. Opozice neuspěla s žádným ze svých pozměňovacích návrhů a rozpočet nepodpořila.

Běžné, tedy provozní výdaje města, budou 96,02 miliardy korun. Největší podíl má jít na dopravu, a to 31,05 miliardy korun. Na školství a sport je vyčleněno 27,92 miliardy Kč. Z investic nejvíce peněz město vloží také do dopravy, a to 10,42 miliardy korun. Částka 23,03 miliardy korun určená na investice je podle radního Zdeňka Kováříka (ODS) nominálně bez zohlednění inflace dosud nejvyšší.

Kromě peněz na investice se má také převést zhruba 16,8 miliardy korun, které město neutratilo v letošním roce. „K těm 23 miliardám nových peněz zapojujeme z letošního roku ještě převodem přes 16 miliard. Není to nic, z čeho bych se cítil velmi nadšen, protože je to dáno tím, že některé investice nejdou tak rychle, jak bychom si přáli my a zastupitelstvo, jak by potřebovalo město,“ uvedl Kovářík.

Největší investicí plánovanou na příští rok je stejně jako letos stavba metra D, na kterou mají jít tři miliardy korun. Dalších 850 milionů zamíří na rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti, která začala v roce 2022 a příští rok by měla být dokončena. Na přestavbu Libeňského mostu je v návrhu vyčleněno asi 453,3 milionu korun, podle posledních informací nicméně Technická správa komunikací (TSK) kvůli problémům s antimonopolním úřadem práce přeruší a připraví nový projekt.

Město dále plánuje utratit například 400 milionů za už zahájenou stavbu P+R parkovacího domu na Opatově, 395 milionů za dokončovanou stavbu Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a Prahou 5, 450 milionů za letos zahájenou výstavbu tramvajové trati do Malešic, 349 milionů za pokračující přípravu projektu Vltavské filharmonie nebo 415 milionů za plánovanou rekonstrukci staré linky Ústřední čistírny odpadních vod.

Zástupci opozičních stran ANO a Praha Sobě v diskusi přednesli řadu pozměňovacích návrhů, z nichž žádný zastupitelé neodhlasovali. ANO navrhlo například posílení investic na sport o 50 milionů korun. Praha Sobě chtěla mimo jiné více peněz na sociální služby. ANO navrhlo například posílení investic na sport o 50 milionů korun. „Návrh rozpočtu nenabízí žádnou naději pro rozvoj města,“ kritizoval rozpočet šéf pražské buňky ANO a opoziční poslanec Ondřej Prokop.

Na letošní rok má hlavní město schválený rozpočet s příjmy 110,92 miliardy a výdaji 113,49 miliardy korun. Reálné hospodaření se od schváleného plánu zpravidla liší, finální výsledek je znám po zveřejnění závěrečného účtu v polovině následujícího roku. Loni magistrát hospodařil s přebytkem 21,46 miliardy korun.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}