Aktual.: 17.10.2026 10:02
Paříž – Když Napoleon nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla tím hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let, dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
Carter Church, 27letý inženýr v oboru AI, tak rozluštil dopis adresovaný jednomu z Napoleonových generálů. Tajná zpráva z roku 1809, popisující pozice francouzských a spojeneckých vojsk, byla zveřejněna v on-line univerzitním archivu. Bez digitálních nástrojů by tento úkol mohl trvat týdny, model umělé inteligence vyvinutý společností OpenAI, tvůrcem ChatGPT, ho ale zvládl za pouhých šest hodin. „Umělá inteligence přináší především vytrvalost,“ říká Church.
Papyry z Herculanea, které v roce 79 našeho letopočtu zničil výbuch sopky Vesuv a dlouho zůstávaly skryty, nyní také začínají odhalovat svá tajemství. Svitky jsou příliš křehké na to, aby je bylo možné rozvinout, aniž by hrozilo riziko jejich zničení, proto vědci použili rentgen a následně je analyzovala AI, která odhalila písmo a umožnila přečíst jejich obsah.
Vědci v červnu oznámili první úplné virtuální rozvinutí papyru uchovávaného v neapolské Národní knihovně. Odhalený text je stoický traktát věnovaný etice, uvedla docentka papyrologie na Neapolské univerzitě Federica Nicolardová.
Francouzský Národní institut pro výzkum v oblasti digitálních věd a technologií v rámci projektu Back in Time (Zpátky v čase) sdružuje historiky, kryptografy a odborníky na AI s cílem vyvinout nástroj, který bude schopen přepisovat a dešifrovat starou tajnou diplomatickou či vojenskou korespondenci. V evropských archivech na své objevení čekají tisíce dokumentů zašifrovaných proto, aby znemožnily nepříteli porozumět zachycené zprávě. Tyto dokumenty se skládají z trojúhelníků, kruhů nebo vymyšlených znaků.
„Existují celá staletí, o nichž nemáme vůbec žádnou představu,“ říká kryptografka z institutu a vědecká vedoucí projektu Cécile Pierrotová. Výzkumníci chtějí výkon modelu ještě vylepšit, ale díky tomuto technologickému pokroku Pierrotová doufá, že přinese poznatky a mnohem širší pohled na historii.
V historických vědách přináší umělá inteligence další převrat, a to v měřítku. Projekt Midrash realizovaný pařížskou vysokou školou EPHE – PSL využívá AI k přepisu milionů stránek rukopisů a vytvoření obrovských korpusů o židovské kultuře, v nichž lze vyhledávat.
„Přepisujeme deset milionů stran hebrejských rukopisů. Je to obrovský projekt. Žádný člověk by takové množství nedokázal zpracovat,“ tvrdí vedoucí studia historických věd na škole Daniel Stökl Ben Ezra.
Takto digitalizované texty zásobují obrovské databáze, které umožňují provádět rešerše v dříve nepřístupných korpusech. Stökl Ben Ezra tento soubor přirovnává k jakémusi obrovskému facebooku minulosti, v němž mohou historici odhalovat souvislosti mezi osobami, místy, texty nebo myšlenkami rozptýlenými v milionech dokumentů. Takto se podařilo spojit fragmenty z káhirské Genizy, souboru židovských rukopisů roztroušených po celém světě.
Metodologická revoluce se dotýká i archivů pařížské katedrály Notre-Dame. Tým výzkumníků v rámci projektu e-NDP vycvičil AI k přepisu 14.600 stránek latinských středověkých záznamů kapitulní rady katedrály. Tato práce díky míře rozpoznávání znaků pohybující se mezi 88 a 94 procenty v závislosti na svazcích zejména odhalila informace o každodenním životě katedrály, stavebních pracích, personálu či péči o opuštěné děti, říká historička a vedoucí projektu Julie Claustreová.
Provedení stejné práce ručně by podle ní trvalo několik desítek let. „Nejde ale jen o úsporu času. Automatizace u takovýchto korpusů umožňuje výzkumy, které dříve nebyly možné, a tím mění podmínky výzkumu,“ dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}