Aktual.: 12.09.2025 12:29
Praha – Poprvé v Evropě lze na výstavě 100 pokladů, 100 příběhů vidět artefakty nesmírné umělecké ceny, které shromáždil čínský císařský dvůr. Výstavu uspořádalo v historické budově Národní muzeum díky spolupráci s Národním palácovým muzeem v tchajwanské Tchaj-peji. Nejvzácnějším exponátem je řezba z jadeitu, představuje hlávku zelí s kobylkou a sarančetem. Ředitelé obou institucí Michal Lukeš a Hsiao Cchung-chuang dnes mimořádnou výstavu představili novinářům. Potrvá do konce roku.
Myšlenku na pražskou výstavu obě muzea uskutečnila asi 20 let po jejím zrodu. Jádro expozice tvoří poklady ze sbírek čínských císařů, především dynastie Čching, která vládla od poloviny 17. do počátku 20. století. Výstava představuje různé aspekty čínské kultury.
Hlávka zelí s kobylkou a sarančetem podle Lukeše opouští tchajpejské palácové muzeum jen výjimečně a za velmi přísných podmínek. „Jedná se o jeden z nejobdivovanějších exponátů, který je vystaven teprve podruhé a Evropu navštívil vůbec poprvé,“ řekl dnes Lukeš. Tchajwanským partnerům děkoval za důvěru.
Mistrovské dílo o průměru asi 20 centimetrů umělec vyřezal z jednoho kusu jadeitu přirozených barev, smaragdově zelené a šedavě bílé. Ve staré Číně tato barevnost symbolizovala jemnost a čistotu charakteru. Tvůrce využil jemného přechodu barevných vrstev jadeitu. Do tmavě zelených listů ukryl kobylku s dlouhými tykadly a menší saranče.
Hlávku prohlásila tchajwanská strana na národní kulturní poklad spolu s dalším předmětem. Je jím svitek, jehož délka přesahuje 11 metrů, s mapou a tématem cesty po řece o svátcích s více než 4000 figurami. Vytvořilo ho pět autorů roku 1736 podle o tisíc let starší předlohy. Vidět ho lze v digitalizované podobě, na projekční stěně. Muzeum vystavilo také jeho originál malbou barvami a tuší na hedvábí.
„Neustále přemýšlíme, jakým způsobem exponáty přestavovat, protože u nás v muzeu máme předměty, které dělí až 8000 let,“ uvedl k prezentaci Cchung-chuang.
Porcelánové, skleněné i jiné předměty zdobí nadpřirozené bytosti, domácí mazlíčci, kabinety kuriozit čínských císařů. Estetický zážitek umocňují ukázky kaligrafie a krajinomaleb. Do příběhů návštěvníka zavede interaktivní část.
Tchajwanské novináře při dnešní prohlídce mimo jiné zajímalo, zda na uspořádání pražské výstavy reagovala pevninská Čína. „Zatím žádnou reakci neregistrujeme,“ řekl Lukeš. Muzeum podle něho bude výstavu 100 pokladů, 100 příběhů inzerovat na fasádě poté, co 23. října skončí výstava předků člověka Lucy a Selam.
Poklady čínského císařství se na ostrově Tchaj-wanu nacházejí od roku 1948, kdy je tam dovezla armáda vůdce Národní strany (Kuomintang) generála Čankajška poté, co ji komunisté v čele s Mao Ce-tungem vytlačili z čínské pevniny.
