Aktual.: 22.10.2025 13:56
Praha – Zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory či kostel s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech dostanou status národní kulturní památky, tedy nejvyšší památkovou ochranu. Národní kulturní památkou se stane také devět barokních paláců v Praze, schválila ve svém nařízení vláda. Po jejím zasedání to řekl novinářům ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Šest z pražských paláců, kterých se nařízení týká, patří státu, dva hlavnímu městu a Arcibiskupský palác je církevní. O dva z paláců na Hradčanech – Černínský a Toskánský – se stará ministerstvo zahraničních věcí. V Nostickém paláci na Malé Straně sídlí navrhující ministerstvo kultury. O tři paláce na Hradčanském náměstí – Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský – pečuje Národní galerie Praha. Zbývající dva paláce na Starém Městě vlastní Praha, a sice Clam-Gallasův a Colloredo-Mansfeldský.
Z mimopražských památek se nařízení týká renesančního zámku v Moravské Třebové na Svitavsku. Stavební perla dokumentuje vývoj renesančního stavitelství ve střední Evropě a jeho proměny od 15. do 17. století. Postaral se o ni rod pánů z Boskovic, který zahájil přestavbu nepohodlného hradu v roce 1485 pod vlivem myšlenek italských stavitelů. Jde o jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory barokně upravil Jan Blažej Santini-Aichel. Památku ze Seznamu světového dědictví UNESCO stát dlouho opravoval z peněz od ministerstva kultury. Národní kulturní památkou se v Sedlci stane také hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí.
Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech vznikl z iniciativy jezuitů. Stavba katolické dominanty Klatov, pod níž jsou podepsáni architekti Carlo Lurago nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, trvala celé století. Její součástí jsou katakomby z druhé poloviny 17. století, v nichž nacházeli poslední útočiště členové jezuitského řádu a mecenáši.
Ministerstvo podle důvodové zprávy k návrhu zařazuje mezi národní kulturní památky jednotlivé stavby tak, aby soubor dával ucelenou představu o spektru kulturního dědictví v evropském kontextu.