Aktual.: 22.11.2025 07:15
Praha – Strany nastupující vládní koalice, ANO, SPD a Motoristé, narazily se svým návrhem na zastavení nárůstu odvodů živnostníků v příštím roce na nesouhlas ministerstva financí i ministerstva práce. Tato ministerstva vedená dosluhujícími ministry v demisi doporučila vládě zaujmout k návrhu nesouhlasné stanovisko. Živnostníkům podle nich hrozí například nižší důchody. Stojí to v připomínkách na vládním webu. Nová vládní koalice má však ve Sněmovně dostatek hlasů na to, aby svůj návrh prosadila. Sociální odvody živnostníků se podle návrhu nemají od příštího roku zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček končící vlády, ale mají zůstat na letošní úrovni.
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona by vzrostl o pět procentních bodů na 40 procent. Živnostníci by měli podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
Ministerstvo práce upozorňuje na to, že snížení minimálního vyměřovacího základu povede k výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti až 3,5 miliardy korun ročně. Ministerstvo také varuje, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou mít i nižší důchody. Tím se podle něj zvýší riziko jejich příjmové chudoby ve stáří a stát pak bude muset vydávat peníze na odpovídající sociální dávky.
Ministerstvo práce také označuje za problematické, že návrhem se prohlubuje nerovnost v odvodovém zatížení mezi OSVČ a zaměstnanci. Podle ministerstva by se navrhovaným krokem prohloubil rozdíl mezi tím, kolik živnostníci do systému vnášejí a jaký důchod z něj následně čerpají.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) argumentuje hlavně tím, že měsíční vyměřovací základ OSVČ představuje klíčový prvek systému sociálního pojištění. Také podle něj chybí vyčíslení výpadku příjmů, a to i přesto, že ve fiskálním výhledu je vliv platného zvýšení pro příští rok odhadován na šest miliard korun. Takto významný výpadek podle něj není zanedbatelný například kvůli trvalému dopadu na udržitelnost veřejných financí. „Předkladatel v důvodové zprávě dále uvádí, že výpadek příjmů z pojistného může být kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky. Toto tvrzení však považujeme za velmi obtížné doložitelné,“ argumentuje MF.
Dosavadní data podle Stanjury neukazují, že by zvýšení vyměřovacího základu vedlo ke snížení počtu poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti za loňský rok. Stejně jako MPSV varuje i on před hrozbou nižších důchodů pro OSVČ.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Sněmovna by mohla podle návrhu předkladatelů schválit novelu zrychleně už v úvodním kole. Uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci by tedy museli na začátku roku hradit zvýšené odvody, pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.