Aktualizace: 8.07.2024 12:32
Washington – Lídři členských zemí NATO tento týden oslaví 75. výročí vzniku aliance na summitu ve Washingtonu, jehož hlavním tématem bude opět podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi. Spojenci plánují přislíbit Kyjevu další vojenskou pomoc a pokročit v přípravách na jeho možné členství v bloku. Nad schůzkou konanou ve Spojených státech se vznáší otázky spojené s místní předvolební kampaní v čele s pochybnostmi ohledně kondice prezidenta Joea Bidena a možného návratu exprezidenta Donalda Trumpa.
Prezidenti a šéfové vlád 32 zemí NATO se v americké metropoli sejdou v úterý a během následujících dvou dní mají na programu tři pracovní jednání. Podobně jako loni se jednoho z nich zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, na dalším pak budou i lídři několika asijských zemí, kteří spolupracují se Západem v kontextu jeho sílící rivality s Čínou.
Hlavním tématem ale zůstává válka Ruska proti Ukrajině, jejíž konec zůstává v nedohlednu i po téměř 30 měsících bojů a desetitisících mrtvých. NATO poskytuje napadené zemi téměř 100 procent zahraniční vojenské pomoci a chce Moskvě ukázat, že tato podpora v dohledné době neskončí.
Spojenci se nedávno shodli, že i v příštím roce poskytnou Kyjevu vojenskou podporu v hodnotě okolo 40 miliard eur (přes bilion Kč). Na summitu by tento slib měli oficiálně potvrdit, na dlouhodobějších plánech ale před washingtonskou schůzkou shoda nebyla. Americká vláda médiím avizovala, že během setkání představí nový balík pomoci s důrazem na protivzdušnou obranu Ukrajinců.
Kolem budoucnosti americké podpory panuje nejistota v souvislosti s listopadovým soubojem o Bílý dům. Už letos republikáni v Kongresu dlouho blokovali nové peníze na tento účel a do nadcházejících voleb je vede exprezident Trump, jehož stanovisko k této pomoci je nejasné. Minulý měsíc si na mítinku stěžoval, že ukrajinské žádosti o pomoc „neberou konce“.
Podle amerických médií se scénářem Trumpova znovuzvolení souvisí chystaný plán přesunout pod hlavičku NATO koordinaci bezpečnostní pomoci Ukrajině, kterou dosud vedly USA. I v této souvislosti se konečné schválení očekává ve Washingtonu.
Stejně jako loni ani letos Ukrajina nedostane pozvánku do NATO, kterou aliance avizovala už před 15 lety. Místo toho jí spojenci nabídnou „most“ ke členství, tedy plán přípravy ukrajinské armády na připojení k NATO, až na takovém kroku bude mezi členskými státy shoda. Tento program je zaměřený na dlouhodobou spolupráci s ukrajinskou armádou i dalšími hráči včetně ukrajinského zbrojního průmyslu.
Půjde již o třetí summit Severoatlantické aliance konaný v době ruské války, která spustila rozsáhlé přehodnocování plánů NATO na kolektivní obranu, vystupňování snah o navyšování obranných rozpočtů a také rozšíření aliance. Ve Washingtonu se sejde jako blok 32 zemí poté, co se letos členem stalo Švédsko. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel.
Lídři se v americké metropoli schází v době maximální nejistoty, uvádí analýza deníku The Washington Post. Poukazuje na nedávné volby v Evropě, v nichž posílily populistické strany včetně některých sil skeptických k NATO. Jako další faktor uvádí vývoj v USA, kde po červnové předvolební debatě a nejistém výkonu prezidenta Bidena ještě nabraly na intenzitě polemiky o tom, zda by se v 81 letech měl ucházet o druhý mandát.
„Můžete si být jistí, že všichni lídři dostanou otázku na jejich názor na výkon amerického prezidenta,“ napsal o nadcházejícím summitu zpravodaj televize Sky News.
Biden potřebuje nejen voliče, ale i kolegy z Demokratické strany rychle přesvědčit, že jeho nesrozumitelná vyjádření v debatě nejsou důkazem o celkovém zhoršení mentální kondice. Na závěr summitu plánuje tiskovou konferenci, což je v případě nejstaršího prezidenta v dějinách USA poměrně vzácná událost.
V úterý přivítá představitele ostatních členů NATO na ceremoniálu nedaleko Bílého domu, který připomene založení aliance podpisem Severoatlantické smlouvy ve Washingtonu v roce 1949. První pracovní setkání lídrů je pak na programu ve středu po poledni místního času (večer SELČ), zbylá dvě ve čtvrtek.
Summit NATO naposledy povede generální tajemník Jens Stoltenberg, který s koncem září odchází z funkce po deseti letech v čele aliance. Jako jeho nástupce spojenci krátce před vrcholnou schůzkou vybrali bývalého dlouholetého premiéra Nizozemska Marka Rutteho. Premiéru na mezinárodní scéně naopak zažije nový šéf britské vlády Keir Starmer, který se svou Labouristickou stranou minulý týden dokráčel k drtivému vítězství v parlamentních volbách.
