Aktual.: 4.12.2024 12:55
Brusel – Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Nová mise NATO pro Ukrajinu nazvaná NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine), která má sídlo na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu a bude se zabývat koordinací pomocí pro Kyjev, začne plně fungovat ke konci roku, potvrdil generální tajemník aliance.
„Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga. Ukrajina, která se již více než 1000 dní brání ruské ozbrojené agresi, čelí kromě těžkých bojů na frontové linii také opakovaným útokům na civilní infrastrukturu, především energetickou.
Spojenci musí Ukrajině vojensky pomoci natolik, aby země „jednou provždy změnila trajektorii“ války,“ řekl Rutte. Zkritizoval rovněž aktivity Íránu, Číny a Severní Koreje, které Rusku vojensky pomáhají ve vedení války proti Ukrajině. „Rusko poskytuje podporu severokorejskému jadernému a raketovému programu výměnou za zbraně a vojáky potřebné ve válce proti Ukrajině,“ upozornil šéf NATO s tím, že tento vývoj může destabilizovat Korejský poloostrov a ohrozit i Spojené státy.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko letos cíl splní poprvé. Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat ještě více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
O navýšení dnes hovořil i generální tajemník Rutte. „Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí,“ prohlásil současný šéf NATO. Diskuze o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací ČTK by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.
Malé obranné výdaje členů NATO dlouhodobě kritizuje i nově zvolený americký prezident Donald Trump, který nastoupí do funkce 20. ledna. Letos v únoru v době předvolební kampaně například prohlásil, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou. Právě Trump by se měl summitu v Haagu rovněž účastnit.
Šéf NATO: Pomoc Ukrajině s ochranou infrastruktury je prioritou
Mezi spojenci ze Severoatlantické aliance panuje jasná shoda, že pomoci Ukrajině s ochranou infrastruktury musí být prioritou, řekl dnes novinářům generální tajemník NATO Mark Rutte. Česko na schůzce aliančních ministrů zahraničí zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.
Rutte už v úterý zdůraznil, že Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň. Aliance se podle něj chce zaměřit na tři klíčové okruhy. Zaprvé je to pomoc právě se zajištěním dodávek elektřiny a s udržením energetické infrastruktury v nejlepším možném stavu. Za další dva body označil šéf NATO posílení protivzdušné obrany a zajištění toho, aby se vojenská pomoc na Ukrajinu skutečně dostala.
„Je toho třeba učinit mnoho,“ řekl Rutte s tím, že až se Ukrajina jednou rozhodne s Ruskem vyjednávat, bude důležité, aby se mohla opírat o vlastní sílu.
„Včera (v úterý) večer byla u stolu jasná shoda, že pomoc Ukrajině, zejména s její infrastrukturou, musí být prioritou,“ prohlásil dnes Rutte. „Jsem přesvědčen o tom, že spojenci budou v nadcházejících dnech a týdnech pokračovat a zajistí, že co mohou Ukrajině dodat, bude dodáno,“ dodal.
V v pterý se ministři setkali s jordánským králem Abdalláhem II. a diskutovali s ním zejména o konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadu na euroatlantické vztahy. Následné neformální večeře se účastnil i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
