Aktual.: 24.09.2026 21:16
Washington – Severoatlantická aliance (NATO) v reakci na vlnu sabotáží a incidentů, které zřejmě souvisejí s Ruskem, zintenzivňuje sdílení zpravodajských informací. Agentuře Reuters to dnes řekl vrchní velitel aliančních sil v Evropě Alexus Grynkewich, podle něhož by však aliance měla zachovat klid a věřit, že zvládne jakoukoliv hrozbu ze strany Moskvy. Grynkewich dále uvedl, že Spojené státy budou nadále poskytovat klíčové, ale zároveň omezenější kapacity alianci, zatímco Evropané přebírají větší roli v obraně kontinentu.
Vzhledem k rozsahu hrozeb pro alianci „jsme v těchto dnech všichni země východního křídla (NATO),“ prohlásil americký generál. Vláda USA vyjádřila neotřesitelný závazek vůči článku pět Severoatlantické aliance, který útok na jednoho člena NATO považuje za útok proti všem, uvedl podle Reuters.
Dánské zpravodajské hodnocení ruských hrozeb je podle něj „docela vyvážené“. Dánská vojenská zpravodajská služba (FE) dnes v aktuálním hodnocení hrozeb uvedla, že Rusko bude v příštích měsících eskalovat hybridní válku. Ruská invaze do některé ze zemí NATO není vyloučená, ale je nepravděpodobná, uvedla zpravodajská služba podle agentury AFP.
„Je to znepokojivé,“ řekl Grynkewich v reakci na sérii incidentů z posledních týdnů, mezi něž patří případ z Německa, které nedávno obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na letiště Lipsko/Halle, nebo vypálení světlic z ruské lodi směrem k dánskému vojenskému vrtulníku. „Měli bychom však zachovat klid a důvěru v to, že jakožto aliance – ta nejmocnější v dějinách – disponujeme potřebnými nástroji i mechanismy, abychom toto riziko zvládli,“ dodal.
Moskva opakovaně popírá jakoukoli účast v hybridní válce či sabotážích v zemích NATO i to, že by plánovala jakoukoli konfrontaci, poznamenal Reuters.
O možnosti ruského útoku na území aliance v řádu měsíců se o víkendu v rozhovoru s britským listem The Guardian zmínil šéf české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Český prezident Petr Pavel poté vyslovil domněnku, že nejde o riziko přímého útoku Ruska na NATO. Rusko by se však podle něj mohlo uchýlit k „hybridnímu útoku většího rozsahu, který může mít podobu kybernetického útoku nebo nějaké podvratné akce se zaměřením na narušení běžného života“.
Polský premiér Donald Tusk nedávno v parlamentu řekl, že Rusko podle polských zpravodajců v nadcházejících měsících plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, aby dokázalo, že článek pět NATO o kolektivní obraně je spíše teoretické než praktické ustanovení.
Grynkewich dnes také – podle Reuters ve snaze uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují současný přezkum amerických sil na kontinentu – uvedl, že Washington bude NATO nadále poskytovat klíčové, avšak omezenější kapacity Severoatlantické alianci, zatímco Evropané přebírají větší roli.
Nyní je v Evropě rozmístěno zhruba 80.000 amerických vojáků. Americký ministr obrany Pete Hegseth v červnu oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě a pohrozil, že pozastaví některé americké příspěvky do NATO, pokud někteří spojenci nesplní své závazky týkající se výdajů na obranu. Stanice NBC News nedávno uvedla, že Pentagon zvažuje stažení 25.000 až 40.000 vojáků z Evropy.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}