Aktual.: 25.06.2025 15:20
Haag – Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte již dříve několikrát zdůraznil, že není pochyb o tom, že Spojené státy jsou alianci věrné, včetně článku pět, tedy závazku ohledně vzájemné obrany. USA, které dnes na summitu reprezentoval prezident Donald Trump, ovšem očekávaly, že Kanada a Evropa navýší výdaje na obranu, což Rutte považuje za férové. Podle agentur Trump po cestě na summit vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Závěrečná deklarace ze summitu ale tento závazek potvrdila.
Pokud jde o obranné výdaje, 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Růst výdajů na obranu není úlitbou Trumpovi, řekl Rutte
Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP není úlitbou Trumpovi, prohlásil Rutte. Podle něj alianční státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.
Pavel: Závazek zvýšit obranné výdaje potvrdily všechny státy NATO
Všechny členské státy Severoatlantické aliance potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent HDP v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl Pavel.
Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes tento cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co bude za peníze pořízeno, doplnil.
Přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta pak na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Se samotnou tabulkou, že jsme dosáhli pěti procent, se žádný konflikt vyhrát nedá. Ale s reálnými schopnostmi, které jsou dostupné v čase, kdy je potřebuji, ano,“ uvedl Pavel.
Každá země si podle vzájemné dohody stanoví konkrétní cíle, které budou každoročně revidovány. Umožní to podle hlavy státu reagovat nejen na vývoj bezpečnostní situace, ale také na to, jak se daří plnit požadavky stanovené v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029.
Na summitu NATO byla podle Pavla shoda na mnohem užší spolupráci obranného průmyslu v Evropě, ale také mezi Evropou a Severní Amerikou. „Jako předpoklad toho, abychom byli schopni v co nejkratších možných lhůtách doplnit a modernizovat vojenské schopnosti tak, aby byly věrohodným odstrašením pro případnou agresi a dlouhodobě dokázaly zajistit fungování našich ozbrojených sil,“ podotkl.
Státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl Pavel
Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.
V závěrečné deklaraci summitu se mimo jiné uvádí, že spojenci znovu zdůrazňují své závazky poskytovat pomoc Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k bezpečnosti spojenců. Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Macron: EU bude více zbrojit kvůli Rusku, nemůže ale vést obchodní válku s USA
Evropa bude investovat více do své obrany, aby dokázala lépe čelit ruské hrozbě. Na závěr summitu Severoatlantické aliance to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň řekl, že po Evropanech nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy, píše agentura Reuters. Macron tak vyzval k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA.
„Nemůžeme jako spojenci říkat, že musíme utrácet více (…) a pak vést obchodní válku,“ řekl Macron.
Americký prezident Donald Trump, který evropské státy NATO dlouhodobě vyzývá k větším výdajům na obranu, v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června 50procentní cla, takzvaná reciproční. Krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července. Trump tvrdí, že cla Spojeným státům pomohou snížit obchodní deficit, který mají s řadou zemí světa. Unie považuje dosažení dohody o zásadách smlouvy do zmíněného data za nejlepší možný scénář, který by umožnil další rozhovory k doladění detailů.
Ke zmíněnému článku, který útok proti jednomu členovi NATO považuje za útok proti všem, Macron řekl, že jeho úkolem není formulaci této pasáže smlouvy interpretovat. Poznamenal, že článek znamená vzájemnou solidaritu mezi členy.
Agentura AP napsala, že Trump cestou do Haagu na summit vnesl nejistotu, zda Spojené státy dodrží závazek vzájemné obrany. „To záleží na vaší definici,“ řekl Trump novinářům. „Existuje mnoho definic článku 5. O tom víte, že? Ale já jsem odhodlán být jejich přítelem,“ uvedl americký prezident.
