Komerční prezentace Aktual.: 16.06.2026 14:18
Košetice (Pelhřimovsko) – Dvoudenní návštěvu Vysočiny dnes prezident Petr Pavel s manželkou Evou zahájil na observatoři Košetice na Pelhřimovsku. Observatoř má nejširší měřicí program kvality ovzduší v České republice. Data poskytuje i do mezinárodních projektů a programů. Hodinovou prohlídku prezident zakončil výhledem z plošiny stožáru, který slouží k monitorování skleníkových plynů a dalších atmosférických parametrů. Podle prezidenta Pavla nedává zastávka na vysokorychlostní trati Praha-Brno moc smysl. Řekl to v Jihlavě, kde je zastávka na VRT plánovaná.
Pracovištěm Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) prezidentský pár prováděla jeho vedoucí Adéla Holubová Šmejkalová, přijel i ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Prezident si prohlédl různé měřicí přístroje na travnatém svahu observatoře. Pak zamířil k atmosférické stanici se stožárem vysokým 250 metrů. V uzavřené kabině vyjel na první plošinu, která je 50 metrů nad zemí.
Observatoř Košetice tvoří profesionální meteorologická stanice, mezi hlavní aktivity patří rovněž měření kvality ovzduší. Kromě zařazení do sítě stanic Státního imisního monitoringu observatoř zajišťuje měření pro mezinárodní programy. Protože je v krajině bez významných zdrojů znečištění ovzduší, představuje lokalitu s takzvanou pozaďovou úrovní znečištění.
Pracoviště je součástí mezinárodní výzkumné infrastruktury ACTRIS a její české části. Podle květnové zprávy ČHMÚ se observatoř Košetice stala nově 40. globální stanicí mezinárodního programu Global Atmosphere Watch (GAW), který koordinuje Světová meteorologická organizace (WMO). Program propojuje měřicí stanice po celém světě a zajišťuje dlouhodobé sledování složení atmosféry, kvality ovzduší a vybraných charakteristik atmosféry podle společných mezinárodních pravidel. Observatoř se tak podle zprávy řadí mezi vybraná pracoviště, která splňují nejpřísnější mezinárodní požadavky na přesnost, stabilitu a srovnatelnost dat.
Budovy observatoře v Košeticích byly dokončené v roce 1988, nyní má šest kmenových zaměstnanců. Atmosférický stožár byl v blízkosti stanice dokončený v roce 2013.
Prezident přijel na observatoř v 9:00, pak pokračoval do Jihlavy. Dnes se ještě setká se zástupci města a kraje, na Žďársku navštíví diecézní centrum mládeže v Osové Bítýšce a První brněnskou strojírnu ve Velké Bíteši. Program ukončí debatou s občany v Třebíči.
Pavel v Jihlavě: Na vysokorychlostní trati Praha-Brno nedává zastávka moc smysl
Na plánované vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem nedává zastávka moc smysl, řekl dnes na jihlavské radnici prezident Petr Pavel. Podotkl, že to asi Jihlava nebude slyšet ráda, stejně jako Kraj Vysočina. Při větším počtu zastávek by podle něj ale nebylo možné plně využít vysokou rychlost, na kterou budou tyto velmi drahé železnice projektované. Správa železnic uvádí, že na VRT, po níž by měly jezdit i expresy s rychlostí 320 kilometrů v hodině, počítá s terminálem u Jihlavy.
Prezident dnes zahájil dvoudenní návštěvu Vysočiny. O podporu výstavby VRT ho v Jihlavě požádal poslanec Vítězslav Schrek (ODS), bývalý hejtman Vysočiny. „Já tu trať považuji za strategický projekt České republiky a pochopitelně má význam pro region Vysočina, nejen pro Jihlavsko,“ uvedl.
„Mne přijde, že jsme si z vysokorychlostních tratí udělali tak trochu téma, které by mělo ovlivnit všechny kraje, všechna místa,“ řekl prezident. Poukázal na provoz VRT v Evropě, které sám používal při cestách z Bruselu například do Londýna a Paříže. „Nedává moc smyslu mít na každých 30 – 50 kilometrech zastávky na vysokorychlostní trati, ten vlak se sotva rozjede,“ uvedl Pavel a dodal, že VRT je na stavbu, protihluková a jiná opatření dvakrát dražší než tratě s vyšší rychlostí, okolo 200 kilometrů v hodině.
„Takže bychom se na to měli podívat tak, abychom neinvestovali ohromné peníze do vysokorychlostních tratí, které budou křižovat republiku sem tam, budou tady mít spoustu terminálů, které samy o sobě budou extrémně drahé, ale vlastně potom budeme dosahovat rychlostí, které budou poloviční,“ řekl prezident.
Dodal, že by tak trochu přibrzdil nadšení z VRT a ze zastávek v každém kraji, případně v každém velkém městě. Odborníci podle něj určitě dokážou lépe spočítat, do jaké míry se vyplatí stavět vysokorychlostní tratě napříč celou republikou, anebo je postavit ve dvou třech základních směrech a s několika málo zastávkami. Na tyto zastávky by potom měla navazovat kvalitní síť tratí s vyšší rychlostí.
Jihlavský primátor Petr Ryška (ODS) řekl, že je rád, že je zastávka na VRT v Jihlavě plánovaná. „Věřím, že to tak zůstane,“ uvedl. Podotkl, že by tam ale neměl zastavovat každý vlak.
Minulý měsíc Správa železnic v Jihlavě představila výsledky architektonických soutěží na mosty VRT u Světlé nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí. Martin Švehlík, náměstek ředitele stavební správy vysokorychlostních tratí, tehdy uvedl, že mosty jsou v úseku VRT přes Vysočinu, kde už jsou prováděné geologické průzkumy. Stavba tohoto úseku by měla začít v polovině 30. let. „Ale samozřejmě důležité jsou ekonomické možnosti,“ poznamenal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}


