Komerční prezentace Aktual.: 23.09.2025 09:09
Brno – Odborníci očekávají od Ústavního soudu (ÚS) při rozhodování o skrytých koalicích spíše zdrženlivost než razantní zásah. V názoru na ústavnost nepřiznaných koalic se však liší. Pro některé jde o zjevné obcházení zákona s protiústavním rozměrem, jiní upozorňují na letitou politickou praxi, kdy na nekoaličních kandidátkách stran figurovali členové jiných subjektů. Experti oslovení ČTK se neshodují ani v názoru, zda ÚS stihne rozhodnout do voleb.
Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je „volní akt“, který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů.
Letos se na krajské soudy obrátila strana Volt Česko a zpochybnila registraci kandidátek Stačilo! a SPD, a to právě s poukazem na to, že tam jsou i členové jiných stran. Soudy návrhy zamítly, byť některé uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Strana Volt Česko se poté obrátila na ÚS, který podle předsedy Josefa Baxy vnímá stížnosti jako prioritu, nelze však říci, kdy rozhodne. Plénum se neveřejně radí každou středu.
„Jedná se o poměrně okaté obcházení zákona. Dokonce se domnívám, že se jedná o praxi neústavní, protože porušuje pravidla férové a rovné politické soutěže a volebního práva,“ řekl ČTK ústavní právník Zdeněk Červínek z olomoucké právnické fakulty. Přesto se domnívá, že ÚS pravděpodobně projeví zdrženlivost a stížnosti zamítne.
„Kdybych si měl tipnout, řekl bych, že jeho odůvodnění bude následovat odůvodnění některých krajských soudů, například v Brně nebo Českých Budějovicích, a bude konstatovat, že tato praxe je protizákonná a protiústavní, ale ke zrušení napadených rozhodnutí nepřistoupí, protože by se jednalo o velmi intenzivní zásah do svobodné politické soutěže a také principu předvídatelnosti práva,“ uvedl Červínek. Soud podle něj nejspíš vyzve k novelizaci zákona tak, aby už obcházení pravidel nebylo možné.
Podle Marie Zámečníkové z brněnské právnické fakulty kritizovaná praxe vychází ze striktně jazykového výkladu zákona a obchází smysl celkové právní úpravy, sama o sobě však není protiústavní. „Navíc i kdyby bylo možno hovořit o obcházení či porušení zákona, existují silné důvody, proč registraci takových kandidátních listin, tedy skrytých koalic, nezrušit. Těmi je ono legitimní očekávání stran v návaznosti na dlouho tolerovanou praxi, právní jistota a také zdrženlivost soudní moci v otázkách voleb,“ uvedla Zámečníková.
Advokát Tomáš Nahodil se domnívá, že ÚS by měl stížnosti Volt Česko zamítnout, ale zároveň vyložit zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.
„Třicet let se to takto vykládá a 30 let různé politické strany a hnutí takto kandidují. Takže si myslím, že teď najednou říct, že je to protizákonné, by bylo divné,“ argumentoval v České televizi ústavní právník Marek Antoš. Naopak bývalý ústavní soudce Stanislav Balík by nejspíš byl razantnější. „Znáte to, dva právníci, tři názory. Těžko můžu vidět do hlavy soudcům ÚS, ale řeknu vám, že kdybych tam byl já, spíš bych se klonil k tomu názoru, že to koalice ve skutečnosti je,“ řekl Seznam Zprávám.
Změnu zákona jako reakci na obcházení současné právní úpravy navrhli nedávno v časopise Právník Gor Vartazaryan a Filip Horák z pražské právnické fakulty. Zákon by podle nich měl nově definovat koaliční kandidátní listinu jako tu, „na níž kandidují členové více než jedné politické strany nebo politického hnutí, s tím, že taková kandidátní listina musí být jako koaliční označena a musí být uvedeno, kdo je členem koalice a jaký je její název“.
Otázkou zůstává, kdy ÚS rozhodne. Červínek se domnívá, že to bude nejspíš až po volbách. „Soud musí dodržet pravidla řízení, obeslat jeho účastníky a počkat na jejich vyjádření k věci a konečně si tu věc musí také uvnitř soudu vydiskutovat a zpracovat rozhodnutí. Stihnout se to dá, ale bylo by to na hranici možného,“ uvedl.
Podstatné je, aby ÚS přijal rozhodnutí, které bude srozumitelné a jednoznačné, a tím přispěje k uklidnění veřejné debaty a k posílení důvěry voličstva, míní Zámečníková. „Pokud by se podařilo takové rozhodnutí vydat ještě před říjnovými volbami, bylo by to bezesporu přínosné. Časový tlak by však neměl převážit nad kvalitou a přesvědčivostí odůvodnění, protože ty jsou pro budoucí legitimitu voleb klíčové,“ zdůraznila.
