Aktual.: 10.06.2026 13:54
Praha – Názory odborníků, které oslovila ČTK, na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka v základních školách a zrušení povinné výuky angličtiny od první třídy se liší. Podle některých je rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy (za ANO) rozumné či ho označili za politické. Například předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica Olga Nádvorníková se k tomu, že bude druhý cizí jazyk povinně volitelný, vyjádřila kriticky. Podle prezidenta Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce je dobře, že nějaké rozhodnutí padlo.
Povinnou angličtinu od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl přinést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který koncem roku 2024 schválil tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V současnosti je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé. Plaga nyní rozhodl, že druhý cizí jazyk bude povinně volitelný, školy také nebudou muset učit žáky angličtinu od první třídy. Podle nového RVP měly ZŠ začít učit povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně mohly od září 2025. Plaga v únoru odložil harmonogram o rok, tedy na září 2028.
Podle Zajíce je dobře, že školy budou mít povinnost další cizí jazyk nabízet a žáci si ho budou moci vybrat. Připomněl že ZŠ, které na to mají kapacity a možnosti, mohou nadále vyučovat angličtinu od první třídy. Je podle něj možné, že školy k tomu samy přejdou, až to bude v jejich možnostech.
Podle Daniela Münicha z think tanku IDEA při Cerge-EI se nedá říct, že jedno řešení je absolutně prospěšné a druhé absolutně špatné. Nařídit povinnou angličtinu od první třídy zní dobře, pokud by se jí díky tomu děti automaticky dobře, snadno a rychle naučily, uvedl. Aby to fungovalo, musely by mít všechny školy dostatek kvalitních učitelů, což podle něj nemají. Obdobně je to podle něj u dalších cizích jazyků. „O to lepší je mít možnost si zvolit si jiný povinné volitelný předmět, když v dané škole nejsou dobří jazykáři,“ uvedl Münich.
Podle Nádvorníkové je rozhodnutí zrušit povinnost dalšího cizího jazyk v ZŠ krátkozraké a nedomyšlené. Zásadně to ovlivní dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi či mezi venkovem a velkými městy, uvedla. Zpráva školní inspekce podle ní ukazuje, že volba dalšího cizího jazyka závisí na rodinném zázemí. „Děti z chudých rodin se proto další cizí jazyk učit nebudou, protože jej pro ně rodiče nevyberou,“ řekla. Někteří experti na možné zhoršení dostupnosti cizích jazyků pro děti z chudších rodin upozorňovali i dříve. S rozhodnutím ohledně angličtiny Nádvorníková souhlasí.
Plagovo rozhodnutí kritizuje i Bek, jedná se podle něj o krok i idiokracii. „Rezignace na výuku angličtiny od 1. třídy a zrušení povinného druhého cizího jazyka nás zařadí na chvost Evropy a znevýhodní české děti proti jejich vrstevníkům z jiných zemí,“ napsal na síti X.
Podle programového ředitele organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty je Plagovo rozhodnutí ohledně angličtiny rozumné. Školy by podle něj velmi těžko sháněly kvalifikované a aprobované učitele, přínos rané výuky cizího jazyka je zároveň podle něj diskutabilní. Rozhodnutí mít druhý cizí jazyk jako povinně volitelný je podle něj politické. „Nelze tedy říci, zda je správné nebo nikoli,“ řekl.
Karel Gargulák z PAQ Research vnímá rozhodnutí o cizích jazycích spíše jako kapacitní a organizační problém školství v Česku. „Máme moc rozdrobené školy, jejichž zřizovatelé nejsou schopni zajistit odborný personál pro výuku jazyků,“ uvedl. Řešením je společná meziobecní správa škol, která umožňuje sdílení nedostatkových učitelů, řekl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
